Za Brno chce zaskočit Ostrava i Jihomoravský kraj – nabízejí se Amazonu

Brno/Ostrava – Ostravská radnice chce společnosti Amazon nabídnout pozemky v průmyslové zóně Mošnov, s novou nabídkou přichází i Jihomoravský kraj. Reagují tak na včerejší rozhodnutí brněnských zastupitelů, kteří potřetí zamítli možnost, že by distribuční centrum Amazonu vyrostlo právě v jihomoravské metropoli. Společnost se nyní rozmýšlí, zda bude o brněnskou přízeň nadále usilovat, podle primátora Romana Onderky je ale pravděpodobný konec projektu.

„Jihomoravský kraj připraví a nabídne společnosti Amazon alternativní nabídku pro umístění investice společnosti Amazon v Jihomoravském kraji, a nejlépe ve městě Brně,“ oznámil dnes na tiskovém brífinku hejtman Michal Hašek. Podle informací ČT by mohlo jít například o krajské pozemky v blízkosti letiště Brno-Tuřany.

V příštích dnech se má podle Haška uskutečnit jednání mezi zástupci kraje, CzechInvestu a Amazonu. Pokud bude mít skutečně Amazon zájem, mohlo by jihomoravské zastupitelstvo na svém příštím jednání 24. dubna již schválit vše, co bude do té doby dojednané. Hašek je připraven svolat kvůli investici i mimořádné zastupitelstvo. Není ale sám, kdo chce pro Česko investici i příslib pracovních míst zachránit.

„Město Ostrava již dříve nabídlo společnosti Amazon možnost umístit logistické centrum v průmyslové zóně Mošnov. O přítomnost Amazonu v regionu jsme měli zájem, a ten stále trvá,“ uvedl ostravský primátor Petr Kajnar. Podle něj mošnovská zóna nabízí vybudovanou kvalitní infrastrukturu, dopravní spojení, včetně letiště a napojení na železnici. „Díky dlouholetým zkušenostem nabízíme profesionální a předvídatelný přístup,“ dodal s tím, že v průmyslové zóně je podle něj nyní volných asi 80 hektarů pozemků.

„Investice je nejen v zájmu Brna, ale i celé České republiky tak, aby byla potvrzena pozice Brna a České republiky jako vhodného místa pro investice. Amazon velmi stojí o to, aby byla investice v blízkosti Brna a velké dálniční křižovatky.“

Jan Mládek (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu

Včerejší třetí odmítnutí Amazonu v Brně posunulo snahu o udržení Amazonu v Česku do vyšších pater politiky. Ředitel agentury CzechInvest dnes o Amazonu jednal v Poslanecké sněmovně. „Včera, po té šokující a velmi nepříjemné zprávě, mnoho z nás mělo pocit, že už je vše ztraceno, ale díky aktivnímu jednání a přístupu Jihomoravského kraje jsem v posledních hodinách nabyl dojmu, že máme ještě šanci. Každopádně se snažíme, aby Amazon zůstal v České republice,“ potvrdil ředitel CzechInvestu Ondřej Votruba.

Nahrávám video

Samotná firma se po posledním neúspěšném hlasování o Amazonu rozhoduje, zda svou investici definitivně pohřbí, nebo bude dál jednat. Manažeři developerské firmy CTP Invest včera po jednání opustili sál s tím, že nebudou nic komentovat. Ještě večer informovali o výsledku jednání Amazon. „Mluvili jsme dnes s firmou CTP Invest a teď to vypadá tak, že záleží jen a pouze na tom, jak se Amazon rozhodne,“ potvrdila redaktorka ČT Barbora Telferová, která téma sleduje.

„Já se přikláním k tomu, že konec projektu je nasnadě. Od Amazonu dostanu zprávu do konce tohoto týdne,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) s tím, že v případě pozitivního signálu je připraven s investorem za město dál vyjednávat. Brno bez Amazonu by znamenalo ztrátu téměř třímiliardové investice a 1 500 pracovních míst. Zároveň město ztrácí nejsilnější páku, kterou chtělo přimět stát ke zbudování dálničního sjezdu přímo do průmyslové zóny, aby kamiony nejezdily kolem bytových domů ulicí Řípskou. Brno o exit usiluje už 12 let, díky Amazonu přislíbil jeho zbudování do roku 2017 i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Plánovaný exit z D1 do průmyslové zóny
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Politické ohlasy

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér: „Pro Brno promarněná příležitost. Nejenom pro Brno, ale také pro jižní Moravu, protože v Jihomoravském kraji je aktuálně několik desítek tisíc lidí bez práce. Vzhledem k tomu, že druhá zvažovaná investice Amazonu v Dobrovízi se vyvíjí zatím velmi dobře, vláda nabídne Amazonu průmyslové zóny, které jsou v tuto chvíli připraveny.“                                
  • Andrej Babiš (ANO), ministr financí: „Pokud to radní v Brně zamítli, je to problém a špatný signál. Je to vyloženě v zastupitelstvu a je to problém zastupitelů ČSSD v Brně. Nedomýšlejí dopady a signály, které vysíláme.“ 
  • Michaela Marksová-Tominová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí: „Nechápu, proč zastupitelé takto rozhodli. V současné době se potýkáme s rekordní nezaměstnaností, firma Amazon přitom slibovala vytvořit zhruba dva tisíce nových pracovních míst. Věřím, že se nám podaří najít jinou vhodnou lokalitu a že investor neodejde do některé ze sousedních zemí.“

Hlasování ve znamení nehlasování

Včerejší těsné hlasování, kdy developerovi CTP Invest o tři hlasy uniklo schválení smluv, poznamenala paradoxně i neznalost některých politiků, kteří si spletli hlasovací mechanismus. „Odešel jsem ze sálu. Tím jsem snížil kvórum a k prosazení projektu stačil menší počet hlasů. Postojů v této věci může být více,“ napsal v úterý večer na Twitter zastupitel Vít Blaha (ODS). Jak mu ale v dalším příspěvku připomněl brněnský radní Oliver Pospíšil, tento mechanismus v zastupitelstvu nefunguje. Nadpoloviční většina hlasů se počítá z celkového počtu zastupitelů, nikoliv z počtu přítomných v sále.

Twitterová diskuse o mechanismu hlasování
Zdroj: ČT24/Twitter

Pro nakonec zvedlo ruku 25 zastupitelů, velká většina ostatních se zdržela hlasování nebo rovnou odešla ze sálu. Nehlasovalo ani šest členů ČSSD, strana si přitom minulý týden odhlasovala podporu Amazonu. „Neberu to jako moje selhání. Třináct zastupitelů za ČSSD hlasovalo pro. Z šesti, kteří nehlasovali, jsou tři nemocní a další tři jsou z městské části Slatina,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).

Nehlasovala i velká část členů ODS, kteří ještě v pondělí deklarovali svoji podporu projektu. „Je mi líto, jak to dopadlo, ale není možné umisťovat stavbu do území, kde to územní plán neumožňuje. Jakákoliv deklarace developera nedává jasné právní záruky, že by takovéto škody v budoucnu nemohli vymáhat,“ vysvětlil radní za ODS Libor Šťástka. Narážel tak na jeden ze dvou hlavních důvodů, proč včera jednání dopadlo patem: stavba haly neladí s aktuálním územním plánem. 

Jak se hlasovalo?

  • ČSSD má 19 zastupitelů – 13 bylo pro, 6 nehlasovalo
  • ODS má 14 zastupitelů – 2 byli pro, 2 se zdrželi, ostatní nehlasovali
  • TOP 09 má 8 zastupitelů – 6 bylo pro, 2 se zdrželi
  • KDU-ČSL má 6 zastupitelů – 4 byli pro, 2 nehlasovali
  • KSČM má 4 zastupitele – 2 se zdrželi, 2 nehlasovali
  • Strana zelených má 3 zastupitele, všichni byli proti
  • jeden nezařazený zastupitel nehlasoval
Hlasování o Amazonu v Brně
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Pozemek je v územním plánu blokován proti stavbě logistických a skladových zařízení. Firma CTP Invest o problému věděla, stejně tak i vedení města. „Jsme si vědomi toho, že pozemek je blokován a že budeme muset zažádat o změnu územního plánu,“ potvrdil regionální ředitel CTP Invest Tomáš Budař. Firma už minulý týden zaslala magistrátu žádost o změnu regulace v územním plánu.

Přesto primátor nechápe argumenty některých zastupitelů, že pokud se změna územního plánu nepovede, může CTP město žalovat za zmařenou investici. CTP se zavázala, že se o případnou škodu soudit nebude. „Návrh byl garantován i právníkem z majetkového odboru magistrátu,“ tvrdil Onderka.

Developer šlápl vedle

Problém s územním plánem nebyl jediný, který včera hodil developerské firmě klacky pod nohy. CTP už na pozemcích začal s terénními úpravami a rozvozem suti. Tu ale rozvezl i na městské pozemky. Ačkoliv ředitel developerské společnosti CTP Invest Remon L. Vos včera zastupitele ujistil, že jejich cílem nebylo poškodit Brno, řadu politiků tento incident popudil. Za suť na městském pozemku navíc developerovi hrozí pokuta. 

Reakce brněnských politiků

  • Roman Onderka (ČSSD), primátor města Brna: „Brno promarnilo svou šanci získat v době ekonomické recese silného investora a současně vyslalo do světa negativní signál i ostatním potenciálním investorům. Jsem přesvědčen o tom, že je to definitivní rozhodnutí, že Amazon ve městě nebude.“ 
  • Martin Ander (Strana zelených), zastupitel: „Jsme velmi znepokojeni tím, že developer provedl bez povolení významné terénní úpravy na pozemku v majetku města.“ 
  • Libor Šťástka (ODS), radní a starosta MČ Brno-střed: „Pro mě byl hlavním argumentem územní plán. Čekal jsem, že bude vyřešen, a nebyl. Odpovědnost by měl nést ten, kdo projekt celý rok připravoval a během minulého roku již mohl nastartovat proces změny územního plánu. Včera jsme tak mohli schvalovat příchod Amazonu do zóny, kde bude územní plán nachystán a říká Amazonu ANO. Územní plán ale říká NE a ten, kdo to od počátku věděl, to měl vyřešit. Stále ale věřím, že existuje řešení, jak Amazon do Brna dostat.“
  • Jaroslav Kacer (TOP 09), zastupitel: „Hledání dalších zástupných argumentů v plné kráse ukázalo, kdo skutečně tuto investici ve městě Brně chce. Nejsem schopný pochopit, proč se někteří k této problematice nepostaví čelem a neřeknou: 'My to tady nechceme proto…' a místo toho si hrají na chytrou Horákyni: Amazon ano, ale… Doplnění textu dodatku od CTP a právní garance právníků magistrátu byly podle mého názoru dostatečnou zárukou, aby se město nedostalo do problematické situace s vymáháním případné škody za zmaření investice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
10:55Aktualizovánopřed 13 mminutami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 20 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 20 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.