Berlín - Nouzové financování řeckých bank prolomilo tabu, které zakazuje měnové financování vlád centrálními bankami. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který je zároveň však členem Rady guvernérů Evropské centrální banky, což je hlavní rozhodovací orgán této instituce.
Podle šéfa německé centrální banky Weidmanna není role centrálních bank, aby rozhodovaly, kdo má a kdo nemá být členem eurozóny. Rozhodnutí o budoucnosti Řecka v měnovém bloku je podle něj „jasně“ v rukou politiků.
Bankovní instituce v silně zadluženém Řecku jsou silně závislé na programu nouzového financování (ELA), který jim nabízí národní centrální banky. Evropská centrální banka (ECB) ale stanoví podmínky a limit tohoto financování. Rozsah programu přitom pravidelně zvyšuje, naposledy tak učinila v úterý, kdy jej zvýšila o 1,1 miliardy eur na 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
„Nemyslím si, že vzhledem k zákazu měnového financování států je v pořádku, když bankám, které nemají přístup na trhy, jsou poskytovány úvěry, které poté financují půjčky jejich vlastního státu, jenž sám nemá na trh přístup,“ řekl Weidmann v rozhovoru pro páteční vydání německého listu Handelsblatt, z něho již zveřejnil výňatky. Na otázku, zda by byl připraven toto nouzové financování zastavit, a tím přimět Atény k odchodu z eurozóny, Weidmann odpověděl, že centrální banky nejsou za „složení měnové unie nebo za poskytování podpůrných plateb“ zodpovědné.
Weidmann také řekl, že centrální banky nejsou „všemocné“, a vyjádřil obavy z údajně narůstající politizace centrální bank a rostoucích očekávání, která jsou na něj kladena.
Už v pondělí při jednání Řecka s ministry financí eurozóny označil přitom řecký ministr financí Janis Varufakis situaci Řecka za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. Zástupci zemí platících eurem se po pondělní schůzce shodli na tom, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru. Varufakis také podle Reuters prohlásil, že splatnost řeckých dluhopisů u Evropské centrální banky (ECB) by se měla odložit a splácely by se až vzdálené budoucnosti.
Řecko v květnu 2010 téměř zbankrotovalo a muselo tak požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Od té doby se dohodly už na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Finanční pomoc ale měla své podmínky – Atény musely provést velké výdajové škrty, snížit důchody i mzdy a několikrát navýšit daně. Všechny tyto kroky ještě prohloubily hospodářskou recesi, zvýšila se nezaměstnanost a celková životní úroveň Řeků se zhoršila.
Mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis uvedl, že by řecký kabinet mohl požádat o mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny na konci tohoto měsíce. Dodal, že Řecko zajistí uhrazení svých nadcházejících dluhových závazků, ale potřebuje v brzké době uzavřít dohodu řešící jeho finanční potřeby.
