Vyšší DPH na léky vytáhne z kapes pacientů 1,5 miliardy

Praha – V souvislosti s důchodovou reformou chce stát sjednotit daň z přidané hodnoty na 20 procentech. Do nižší sazby daně ale spadají kromě základních potravin také třeba léky. Podle propočtů lékárnické komory za ně tak pacienti ročně zaplatí o 1,5 miliardy korun navíc. Zdravotní pojišťovny pak dají navíc 3,5 miliardy. Celkem tak do státního rozpočtu ze zdravotnictví odplyne pět miliard korun.

„V situaci, kdy se ve zdravotnictví velmi obtížně hledají peníze na úhradu nákladných terapií a mzdy zdravotníků, je zdanění zdravotního pojištění obtížně pochopitelným návrhem,“ upozornil prezident České lékárnické komory a viceprezident Svazu evropských lékárníků Stanislav Havlíček. Zároveň varoval, že výdaje pojišťoven stoupnou nejen přímým navýšením plateb za léky, ale také zvýšením počtu pacientů, kterým budou pojišťovny vracet peníze po překročení ochranného limitu spoluúčasti.

Příliv několika miliard podle něj státní finance nevyléčí. Státní rozpočet dostal od zavedení DPH na léky v roce 2004 a po jejím zvýšení v letech 2008 a 2010 už finanční injekci z účtů zdravotních pojišťoven ve výši zhruba 20 miliard korun, které odtekly z kapitoly na léky.

Nahrávám video

Havlíček vidí řešení v tom, že léky hrazené z veřejných peněz budou osvobozeny od DPH. Pojišťovny tak ušetří pět miliard, které by jinak musely poslat státnímu rozpočtu. „Těchto pět miliard ročně státní rozpočet nespasí. A pro financování lékárenské péče a rozvoj efektivního využití odborného potenciálu farmaceutů by pro začátek stačily,“ shrnul.

Stát by mohl změnit výpočet doplatků na léky

Podle poslance a místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Marka Šnajdra (ODS) ale lékárnická komora straší něčím, co je zatím v nedohlednu. Daň podle něj stoupne nejdříve za deset měsíců, takže je zatím dost času přizpůsobit tomu cenotvorbu, aby doplatky pacientů nestouply. Roli také podle něj bude hrát reakce pojišťoven na zvýšení daně.

Dopady změny DPH na pacienty jsou zatím nejisté

„Já musím tohle strašení České lékárnické komory odmítnout, protože ono předjímá něco, co doposud neexistuje. Je nepochybné, že pokud se zvýší DPH o 10 procent, zdravotní pojišťovny na to budou muset reagovat nejen v oblasti lékové politiky, ale i v oblasti dalších vstupů. Až podle způsobu reakce bude možno říct, jestli vůbec k nějakému dopadu na pacienty dojde,“ tvrdí Šnajdr.

Stát se navíc bude snažit dopady na zvýšení DPH na pacienty zmírnit podobně, jako to zamýšlí v sociální oblasti. Změnit by se mohl třeba výpočet ceny léků, což je podle Šnajdra už zakotveno v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Nyní se do ceny léků počítá obchodní přirážka a DPH, z toho vychází úhrada z pojištění. Pokud by to bylo nadále, s růstem DPH stoupne cena, ale úhrada je stejná, takže pacient rozdíl doplatí. To by se ale mohlo podle Šnajdra změnit. „Uvažuje se o jádrové úhradě, kdy se stanoví cena přípravku bez marže a DPH. Výsledná cena a úhrada by se dopočetla podle aktuální marže a DPH,“ podotkl. Podle Havlíčka ale lékárníci ve svých propočtech už s touto změnou počítali. „Pokud přijata nebude, pak naše odhady nejsou zdaleka realistické a celý nárůst úhrady za léky zaplatí pacienti,“ varoval.

Ve valné většině evropských zemí se na léky vztahuje snížená sazba daně z přidané hodnoty. Průměrná sazba DPH na léky se tam pohybuje kolem osmi procent. V Británii, Irsku, ve Švédsku a na Maltě není na léky hrazené z veřejných financí DPH uplatňována vůbec. Základní sazbou jsou léky zatíženy pouze v Bulharsku, Dánsku, Německu a Norsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
včera v 07:01

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.