Vleklý spor o akcie Vítkovice Holdingu vyhrál Světlík

Brno - Několik let trvající spor o akcie společnosti Vítkovice Holding nakonec skončil ve prospěch šéfa strojírenského gigantu Jana Světlíka. Tímto rozhodnutím Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost miliardáře Davida Berana. S konečnou platností tak potvrdil rozhodčí nález, podle kterého by měl Beran odprodat Světlíkovi sporný balík akcií.

Podle Berana je prý rozhodčí nález zásahem do základního práva na ochranu a pokojné užívání majetku. Justici vyčítá řadu procesních pochybení při následném přezkoumávání nálezu. Ústavní soud ale nenašel důvod k zásahu. V celé věci rozhodl v půli února bez veřejného jednání, dnes usnesení zpřístupnil na webu.

„Napadená rozhodnutí nevykazují znaky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry obecných soudů byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními,“ uvedl soud.

Jan Světlík
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/Lidové noviny

Na stranu Světlíka se Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR postavil v roce 2008. Verdikt později potvrdily také Městský a Vrchní soud v Praze. Od roku 2009 ležela u Nejvyššího soudu dovolání Berana a společnosti KKCG Industry. Dovolání zpochybňovala argumentaci i formu rozhodčího nálezu či nestrannost rozhodců. Nejvyšší soud loni oba podněty zamítl.

„České soudy finálně posvětily loupež za bílého dne, když podle nich mám dostat za akcie v hodnotě pět miliard korun směšných 60 milionů korun,“ prohlásil v loňském roce Beran. V té době současně oznámil, že je připravený se bránit u soudů v zahraničí.

Boj o akcie společnosti Vítkovice Holding patří k nejsložitějším v českém byznysu. Beran a Světlík v minulosti spolupracovali, přibližně v roce 2005 se jejich cesty rozešly. Beran se rozhodl prodat 45 procent vítkovického holdingu Karlu Komárkovi a jeho skupině KKCG. Světlík ale transakci zpochybnil. Tvrdil, že má na akcie předkupní právo. Po navýšení základního kapitálu se sporný Beranův podíl zmenšil na 11,25 procenta. Poté se rozběhl složitý soudní spor na několika frontách. Akcie skončily v soudní úschově u Okresního soudu pro Prahu-východ.

Pod Vítkovice Holding patří celá strojírenská skupina vystupující jako Vítkovice Machinery Group. Skupinu tvoří firmy s ročním obratem kolem 20 miliard korun. Strojírenské impérium prakticky ovládá Světlík. Jedním z menšinových vlastníků je Komárkova KKCG, s níž je Světlík také ve sporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...