Vláda schválila schodek 40 miliard, opozice mluví o nezodpovědnosti

Nahrávám video

Řada sněmovních stran odmítá v prvním čtení podpořit návrh státního rozpočtu, který dnes schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Jako hlavní důvod uvádějí čtyřicetimiliardový deficit v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat schodek rozpočtu v poměru k HDP.

„Vláda schválila rozpočet na příští rok se čtyřicetimiliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky,“ napsal na Twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

V prvním čtení návrh nepodpoří ani Piráti. Řekl to místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. A důvody jsou obdobné jako u jiných stran. „Naše hlasy pan premiér nedostane. V době takového ekonomického růstu, obrovského nárůstu příjmů státního rozpočtu a minimální nezaměstnanosti je extrémně nerozumné vytvářet deficit,“ prohlásil. Dodal ale, že jsou Piráti připraveni se bavit o případných úsporách, které by vláda byla schopna přinést do druhého čtení.

Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Své výhrady má k návrhu rozpočtu i SPD Tomia Okamury. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) České televizi řekl, že v současné chvíli je hnutí připraveno v dolní parlamentní komoře hlasovat proti návrhu. „V období bezprecedentního hospodářského růstu by se měl splácet státní dluh. Ale státní dluh neustále roste,“ zmínil jeden z hlavních důvodů Hrnčíř. Podle něj také zbytečně rostou platy státních zaměstnanců.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČSÚ/Ministerstvo financí

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) považuje za přirozené, že kritika rozpočtu přichází z řad opozičních stran a hnutí. Sám oceňuje, že rozpočet jeho resortu zaznamenal v návrhu navýšení. „Podařilo se nám vyjednat opravdu výrazné navýšení právě na obnovu a zachování kulturních památek, ale i na stavbu a budování nové kulturní infrastruktury, která v minulých letech byla zanedbávána,“ konstatoval za ministerstvo kultury.

Podporu připouští komunisté

A obdobným hlasem mluví i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle jehož odhadu s tímto návrhem premiér u lidovců nepochodí. Také on považuje deficit za nepřiměřený. Poukázal i na varování vládního výboru pro rozpočtové prognózy. „Říká, že v otázce příjmů je návrh státního rozpočtu nadhodnocen a neočekává takové příjmy pro příští rok. I to je velký problém, který může v příštím roce nastat, že není postaven úplně realisticky,“ řekl Jurečka.

I Věra Kovářová (STAN) vytýká návrhu deficit. „Také se nehovoří o tom, že vláda absolutně zadlužuje zemi a státní dluh vzrostl o několik desítek miliard korun,“ komentovala návrh rozpočtu na příští rok. Podle ní rozpočet připomíná spíš hokynářství, protože návrh nemá žádnou vizi třeba pro případné zhoršení ekonomické situace.

Šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá za KSČM pro ČT řekla, že ani komunisté žádný bianco šek vládě nedají, priority rozpočtu se ale podle jejího vyjádření shodují s volebním programem KSČM. Konečné rozhodnutí nicméně leží na poslaneckém klubu. „Pokud mohu mluvit sama za sebe, spíše se kloním k podpoře tohoto rozpočtu, ale rozhodovat bude na svém jednání politický klub naší strany,“ doplnila Vostrá. 

Babiš: Posuzujme rozpočet podle plnění

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale podstatné vnímat čtyřicetimiliardový schodek v poměru k HDP. „Prezentuje to 0,7 procenta HDP,“ zdůraznila šéfka státní kasy. Opět zopakovala, že důležitý je přebytkový stav veřejných financí. „Přebytek je prezentován plus 1,6 procenta HDP, příští rok ho odhadujeme zhruba na 1 procento HDP. Je třetí nejvyšší v rámci Evropské unie,“ zdůraznila.

Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Naplnění státní kasy si pochvaloval i premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to věčná debata různých našich kritiků o plánu a o plnění. A já říkám, máme posuzovat rozpočet podle plnění. Na tento rok máme deficit 50 miliard a dnes tady mám plnění k 18. 9. plus 10 miliard. Takže 2016 byl přebytkový, 2017 téměř vyrovnaný a já jsem vyzval paní ministryni, aby se snažila i tento rok o vyrovnaný rozpočet,“ řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).

Vládní návrh rozpočtu plánuje celkové výdaje 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu.  Počítá také s růstem investic, platů státních zaměstnanců a důchodů.

Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled