Praha - Už ne 500 korun, ale v nejhorším případě až 20 tisíc se možná bude platit na poplatcích za zápis změn do katastru nemovitostí. Počítá s tím poslanecký návrh zákona, který dnes posvětila vláda. Výše správních poplatků se v Česku neměnila od roku 1994, a tak poplatky, které patří k nejnižším v Evropě, nejsou schopny pokrýt skutečné náklady na zápis změn. Zákon má řadu odpůrců, proto již jednou neprošel Poslaneckou sněmovnou. Nyní ho čeká druhý pokus.
Nový návrh zákona připravený skupinou poslanců v čele s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS) počítá s tím, že by se stejně jako nyní platilo za první převáděnou nemovitost 500 korun, za každou další by se však poplatek navyšoval o 300 Kč. „To prakticky znamená u rodinného domku se zahrádkou, který tvoří vlastní budova a dvě parcely, že by se ten poplatek zvýšil na 1100 korun,“ popsal dopad změny předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Karel Večeře.
Odpůrci: Strop je moc vysoko
Podle odpůrců zákona má toto pravidlo ale jeden nedostatek. Strop, do kterého by se poplatky mohly navyšovat, leží až na 20 tisících korunách. „Není běžný vklad jen jedné parcely, ale je celá řada listů vlastnictví, kde je více parcel a kde je taky řada malých dílů. To je neúměrné zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. Lidé nebudou mít zájem tyto pozemky převádět,“ varoval v rozhovoru pro ČT poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka, který při minulém hlasování ve sněmovně zákon nepodpořil.
Zákon je potřeba
Odpůrci i příznivci zákona se i přesto shodují na tom, že zvýšení správních poplatků je namístě. V Česku totiž patří k nejnižším v celé Evropě, pokrývají jen 30 procent nákladů na vklad práv do katastru nemovitostí, zatímco ve 31 ze 45 evropských zemích kryjí náklady v plné výši. Úřadu se tak nedostávají peníze, což brzdí nejen nové vklady, ale také například digitalizaci katastrálních map.
„Uznávám potřebnost tohoto zákona, ale není nutné zavádět poplatek za každou parcelu v navrhované výši,“ míní Hovorka. Preferoval by místo toho stoprocentní valorizaci poplatku. Za změny v katastru by se tak neplatilo 500 korun jako dosud, ale 1 000 Kč.
Návrh neřeší jen poplatky
Poslanecký návrh zákona ale neupravuje jen výši poplatků, řeší také situace, kdy nelze doložit zánik starého zástavního práva. „Tady se navrhuje takové elegantní řešení: složení té dlužné částky po přepočtu, protože tam došlo ke změnám třeba měnovou reformou, u soudu, čímž se vlastně ta nemovitost očistí,“ uvedl Večeře. Další změny se pak chystají v případě zastavení řízení na vklad práva do katastru a nakládání s navazujícím řízením.
Zákon nyní čeká trnitá cesta celým schvalovacím procesem. Pokud ho přijme sněmovna i Senát a podepíše prezident, mohly by poplatky vzrůst už od 1. září.
