Ve střední Evropě loni prodej chytrých telefonů vzrostl, na západě naopak klesl

Prodej chytrých mobilních telefonů v loňském roce vzrostl o téměř sedm procent na 1,41 miliardy přístrojů. Různorodý vývoj zaznamenala Evropa. Zatímco v její západní části odbyt klesl o tři procenta na 131,6 milionu přístrojů, ve střední a východní Evropě naopak stoupl o desetinu na 78,5 milionu kusů. Ve finančním vyjádření pak region zaznamenal 18procentní nárůst na 17,1 miliardy dolarů. Na veletrhu Mobile World Congress v Barceloně to oznámila analytická firma GfK. Ta odhaduje, že letos poroste světový trh zhruba pětiprocentním tempem.

Největším trhem chytrých mobilních telefonů zůstala loni Čína se 450 miliony prodaných přístrojů, což představuje meziroční nárůst o 17 procent. Severní Amerika přes oživení v závěru roku v celoročním srovnání stagnovala na 191 milionech prodaných smartphonů.

Podle prognózy GfK dosáhne letos poptávka ve střední a východní Evropě 84,4 milionu kusů, což by znamenalo meziroční nárůst o osm procent.

V Česku jsou smartphony stále na vzestupu

Počet uživatelů chytrých mobilních telefonů se v České republice za pět let více než ztrojnásobil a loni dosáhl 58 procent populace. O rok dříve to bylo 55 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Google zveřejněného v pondělí na barcelonském veletrhu. V rámci průzkumu v Česku a dalších 39 zemích provedl Google během pěti let 625 tisíc rozhovorů.

Veletrh Mobile World Congress v Barceloně
Zdroj: ČTK/ABACA

Pro většinu lidí v Česku představuje pravděpodobně největší změnu za posledních pět let jejich chytrý telefon. I když se smartphony rychle šíří všemi demografickými skupinami, chytrý telefon je stále největším partnerem zejména pro lidi mladší 25 let. Ti jej využívají pro vyhledávání informací (77 procent), čtyři z pěti pak k přístupu na sociální sítě a 68 procent sleduje alespoň jednou týdně videa.

Na internet spíše přes počítač než z mobilu

Na internet se připojuje 81 procent Čechů, což je o dva procentní body více než před pěti lety, denně pak počítačovou síť využívá 65 procent lidí. Zhruba pětina Čechů se připojuje na internet častěji z chytrého telefonu než z počítače. Celosvětově to je třetina populace.

V roce 2012 měl ve 40 zemích, ve kterých se výzkum konal, přístup k chytrému telefonu jen jeden ze tří spotřebitelů. O čtyři roky později tento počet vzrostl na 70 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 7 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled