Boj proti daňovým únikům má za sebou další krok. Poslanci i přes obstrukce pravicové opozice schválili zákon o elektronické evidenci tržeb. Pokud tedy svůj souhlas vysloví i Senát a podepíše prezident, podnikatelé začnou elektronicky posílat údaje o tržbách do registru patrně od listopadu. Co to pro ně bude obnášet?
Elektronická evidence, od které si stát slibuje dodatečný roční příjem na daních až ve výši 18 miliard korun ročně, se týká všech podnikatelů, bez ohledu na jejich velikost, kteří přijímají tržby v hotovosti.
V praxi to pak bude vypadat tak, že obchodník při placení zákazníkem zašle prostřednictvím pokladny, tabletu či telefonu datovou zprávu o transakci finanční správě, která během sekund zašle zpět potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Tu pak obchodník vytiskne a předá zákazníkovi.
Pro samotného kupujícího se pak nemění nic. „Občané dostanou účtenku, na které uvidí jen kód,“ vysvětluje ministr financí Andrej Babiš (ANO). A podle něho se toho ani tak moc nezmění pro podnikatele, a to ani v případných nákladech, které jim nastanou v souvislosti se zavedením nové povinnosti.
„Většina firem a podnikatelů si zachová stávající pokladní systémy, na kterých již funguje, a tak půjde spíše jen o změnu softwaru. A to už mnohým z nich jejich dodavatelé udělali za minimální náklady nebo zdarma,“ vysvětluje Babiš.
Babiš: Řešení, umožňující evidenci, nejsou drahá
Podle ministerstva financí každopádně nikoho nová povinnost evidovat tržby neohrozí. Jedná se totiž podle něho o pořizovací náklady začínající na několika tisících korunách, které zvládne i malý podnikatel, neboť obdrží daňovou slevu.
Pro ty úplně nejmenší živnostníky, kteří dosud byli zvyklí pracovat jen s paragonem a tužkou, je například na trhu k dispozici řešení, které se dá pořídit už za zhruba pět tisíc korun. Hodí se však spíše pro nenáročný provoz a nepotravinářský sektor, i když malé kavárně nebo pekařství by stačit mohl.
Toto řešení na bázi androidu se nazývá Dotykačka a jedná se vlastně o mobilní dotykovou pokladnu včetně malé přenosné bluetooth tiskárny. „Je určeno těm, kteří chtějí jen splnit povinnost EET a více je nezajímá. Je to vlastně taková chytrá pokladna,“ konstatoval marketingový ředitel firmy Dotykačka Michal Wantulok.
Kdo ale chce větší pokladnu včetně USB tiskárny, čtečky kódů a k tomu řešit skladové zásoby nebo mít přehled nad distribucí, musí počítat s trojnásobnou cenou a zmíněným měsíčním poplatkem.
Větší firmy pak zaplatí řádově desítky tisíc. Například potravinářský sektor může z hlediska evidence tržeb vyžadovat náročnější řešení než jiná odvětví. Kromě pokladen totiž musí být obchody vybavené například váhami.
Podle obchodního manažera Michala Čadiny z firmy P.V.A. systems kalkulace pro prodejnu s dvěma pokladnami a střední intenzitou zátěže po dobu pěti let činí zhruba sto tisíc korun. „Je ale pravda, že se nedá jednoznačně říci, kolik přesně bude každého podnikatele zavedení EET stát. Záleží na tom, jaký systém už nyní používají,“ uvedl již dříve Čadina.
Podnikatelé zavádějící EET můžou využít slevy
Podnikatelé, kteří se budou muset do EET zapojit, budou moci využít jednorázovou slevu až pět tisíc korun na náklady spojené se zavedením evidence tržeb. Výše slevy se bude odvíjet od daňového základu z podnikání. Pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů by nově měla platit sazba DPH 15 procent (nyní je 21 procent), kterou sněmovna již podpořila.
Koncem ledna ministr Babiš navíc přišel s návrhem na snížení DPH u točeného piva na deset procent, což se ale nesetkalo se vstřícnou reakcí ani u jeho koaličních partnerů. Podle Babiše by to měl být jen první krok ke vzniku jediné snížené desetiprocentní sazby.
To, že se podniky nemusí bát výrazných změn, potvrzují i samotní obchodníci, kteří podnikatelům připravují řešení při přechodu na evidenci tržeb.
„Ten, kdo používá pokladní systém Storyous se nemusí nijak elektronické evidence tržeb obávat. Pokladny jsou již nyní on-line. Nová funkce pro elektronickou evidenci tržeb jim bude dodána zdarma při další aktualizaci, která je stejně jednoduchá jako například aktualizace mobilního telefonu,“ konstatuje analytik v rámci EET firmy Storyous Tomáš Wiesner.
A dodává, že jediné, co budou muset majitelé restaurací či kaváren – kteří tvoří velkou část zákazníků firmy, udělat, je to, že budou muset zajít na svůj finanční úřad a získat přístupové údaje a podpisový certifikát, který následně nahrají do pokladního systému. Tento certifikát dostanou od správce daně zdarma.
Většina obchodníků, kteří se na pokladní řešení pro obchodníky zaměřují, jsou již na příchod nové povinnosti několik měsíců v předstihu připraveni a uvádějí, že jsou okamžitě připraveni upravit stávající systémy tak, aby podnikatelé mohli začít posílat informace o tržbách finanční správě. A nemusí se bát podle nich ani ti, kteří mají problémy s připojením. Systémy fungují i off-line.
Ministerstvo financí pak ujišťuje, že jestliže bude systém přetížený nebo z nějakého důvodu pomalý, bude moci podnikatel vydat účtenku i bez čekání na odpověď serveru finanční správy. Údaje pak musí zaslat po obnovení připojení, nejpozději ale do 48 hodin po transakci.
Pokud však jde například o horskou chatu bez připojení k internetu, může finanční úřad udělit výjimku. Podnikatel pak pracuje v off-line režimu a stačí, když data zašle jednou za pět dnů.
Začne to v listopadu
Nejprve bude povinnost evidence tržeb platit pro restaurace a poskytovatele ubytovacích služeb, a to zřejmě od listopadu. Otázka ovšem je, zda to ještě nezmění ministerská vyhláška anebo volby. Třetí a čtvrtá fáze totiž nastane až po nich, a tak nová vláda bude mít případně dost času projekt zastavit. Šéf ODS Petr Fiala již koneckonců ve sněmovně prohlásil, že jeho strana zákon zruší, pokud bude ve vládě.
Pokuty budou nejdříve spíše výjimečně, slíbilo již dříve ministerstvo financí
Podnikatelé by se neměli také obávat, že by byli kvůli maličkostem pokutování. Jak už v minulosti zdůraznilo ministerstvo financí, cílem je především systém zavést, a ne hned někoho v úvodu sankcionovat za to, že se mu například pokazil jeho přístroj.
Nicméně novou povinnost má kontrolovat finanční a celní správa. Při neplnění zákona mohou situaci řešit jen napomenutím, případně pokutou až do výše 500 tisíc korun. Krajní sankcí pro podnikatele, kteří nebudou odesílat data finanční správě, může být uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti až do doby zjednání nápravy.
Po úplném náběhu evidence tržeb by měl stát vybrat ročně na daních 18 miliard korun navíc, zopakoval Babiš. Z toho čtyři miliardy připadnou obcím a 1,5 miliardy korun krajům, dodal.
