V jednotě je síla: Klienti hromadně požadují zpět bankovní poplatky

Praha - V Česku odstartoval historicky největší protest klientů proti bankám a jejich poplatkům. Už více než 40 tisíc lidí se spojilo a dohromady žádají vrácení peněz za vedení úvěrového účtu. Své nároky vyčíslili na půl miliardy korun. Klienty bank zastupuje skupina advokátů, kteří informace poskytují na stránkách Poplatky zpět. Autoři projektu chtějí dosáhnout změny poplatkové politiky bank. Finanční domy ale tvrdí, že účtují přesně podle zákona.

V červnu 2011 německý soud rozhodl, že banka musí vrátit úvěrový poplatek. Toho využil Petr Němec a obrátil se na svoji banku v České republice. „Začali se na mě obracet lidi, proto jsem zřídil speciální stránky, kde jsem se jim snažil pomoci,“ podotkl. Dnes jdou ve stopách jeho vyhraného boje desítky tisíc dalších. Dosud postupovali přes několik různých iniciativ, které se teď spojují. Kritizují hlavně poplatky u spotřebitelských úvěrů a hypoték.

Poplatek za správu úvěrového účtu je oprávněný, brání se banky

„Nabízíme vrácení jednoho poplatku, který považujeme za neoprávněný. Je to poplatek za správu úvěrového účtu,“ zdůraznil advokát Petr Toman ze serveru Poplatkyzpět.cz. To jsou podle něj účty, které klient nepotřebuje, ale banka za ně požaduje poplatky v řádech až stovek korun měsíčně. Banka tak zneužívá své postavení a staví klienta do nerovnoprávné pozice. Navíc mateřské instituce v Německu tyto poplatky již zrušily, ale dceřiné pobočky v Česku je stále vyžadují.

Při pořízení bytu na hypotéku musí klient kromě pravidelných splátek úvěru platit bance i poplatky za vedení účtu. Ty se pohybují kolem 200 korun měsíčně. Při dvacetiletém splácení hypotéky je to 48 tisíc.

Projekt má za cíl shromáždit co nejvíce klientů tuzemských bank, kteří jsou nespokojeni s poplatkovou politikou. Následně chtějí využít hromadný postup k tomu, aby vymohly od bank poplatky zpět, a to buď vzájemnou dohodou, nebo rozhodnutím soudu. Pro klienty bylo zřízeno jednotné call centrum a klientské centrum. „Spojení Poplatkyzpet.cz, Jdeto.de a Bankovnipoplatky.com dává mnohem vyšší šanci, že lidé, kteří se rozhodnou chtít své peníze zpět a udělí jim plnou moc, dostanou své peníze zpět,“ uvedla patronka služby Poplatkyzpět.cz Pavlína Danková.

Banky v Česku by klientům mohly vrátit miliardy

Bankám teď hrozí, že pokud by stejně jako v Německu klienti uspěli, budou muset vrátit miliardy. Jen hypotéku totiž má téměř 650 tisíc lidí. Zástupci finančních domů ale dál trvají na tom, že poplatky jsou v pořádku. „Podle nás jsou v souladu s platnou legislativou,“ tvrdí mluvčí ČSOB Zuzana Kalátová. Na stranu bojovníků proti poplatkům se přidali i renomovaní právníci. Věří, že peníze za poplatky mohou být zpět v řádech týdnů. Základní je předat plnou moc.

Spor o bankovní poplatky
Zdroj: ČT24

Petr Toman, advokát:

„Banky spoléhají na základní princip spotřebitelských vztahů, že na straně spotřebitele se jedná o velice malou položku, která spotřebiteli nestojí za to, aby se jí vůbec zabýval, aby trávil čas přemýšlením nad ní, případně vymáháním. K základní změně došlo tehdy, až když se více spotřebitelů dá dohromady.“

„Banky si to velmi rychle spočítají, že je lepší to těm klientům vrátit bez soudu než se přetahovat u soudu,“ míní Daniel Paľko, předseda představenstva, BSP Lawyer Partners. Pokud by k soudu přeci jen šli, bude to muset schválit klient a zaplatit soudní poplatek. Ten je podle výše vymáhané částky 400 až 800 korun. Jestliže bude člověk chtít vypovědět plnou moc po podání žaloby, bude muset zaplatit náklady advokáta, nejvýše ale 4 500 korun. „V případě jakýchkoli nákladů spojených s neúspěchem tak dáváme garanci, že tyto náklady právního zastoupení zaplatí naše společnost,“  podotkl Paľko.

Některé banky už poplatek vybírat přestaly u nových smluv

Komerční banka už poplatek přestala od roku 2013 u nových smluv vybírat, podobně učinila i GE Money Bank nebo Axa. Již na podzim 2012 přestala s účtováním poplatku za správu úvěrového účtu Raiffeisenbank. Většina nových bank pak tento poplatek vůbec nezavedla.

Naopak největší tuzemská banka Česká spořitelna oznámila, že poplatek za vedení úvěrového účtu bude vybírat i nadále. V reakci na aktuální rozhodnutí chystá dTest na banku žalobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...