V Česku chybějí pravidla pro další rozvoj sdílené ekonomiky, a není jasné, kde končí sdílená a začíná šedá ekonomika. Regulace sdílených služeb by se ale měla omezit jen na nezbytně nutný rozsah a měla by být jednotná na evropské úrovni, uvedli zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Sdílená ekonomika představuje nepřehlédnutelný fenomén současnosti a nemá cenu proti ní nějak razantně vystupovat. V této souvislosti musíme navíc rozlišovat mezi občasným přivýdělkem a podnikáním,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková.
Stát by se měl sdílenou ekonomikou podle svazu intenzivně zabývat, především jejími dopady na ochranu spotřebitele, daňová pravidla a pracovní právo. Vláda si nechala kvůli rozvoji sdílené ekonomiky zpracovat analýzu trhu, hotova by měla být ke konci roku. Na starosti ji má státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je třeba v možné regulaci jít sektor po sektoru. „Někde bude možná deregulace pro všechny poskytovatele, jinde bude mít smysl stanovit rozlišující hranice mezi amatérem a profesionálem, případně kombinace obojího. V obecné rovině pak platí zásada zasahovat jen tehdy, pokud je to skutečně nezbytné,“ řekl ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu MPO Jan Havlík.
V Česku roste rychle segment sdíleného ubytování
V Česku se sdílená ekonomika prosazuje v osobní přepravě, ubytování, realitním trhu a carsharingu. Například segment sdíleného ubytování v republice velmi rychle roste, podle Asociace hotelů a restaurací nyní představuje 25 procent celkového počtu přenocování v Česku. Podle asociace ale není patrný dopad tohoto typu podnikání na počet hostů v hotelech. „To není konkurence pro hoteliéry. Dneska není vidět v oblasti ubytování, že by ubývalo hostů,“ uvedl prezident asociace Václav Stárek.
Ani hoteliéři nevolají po silné regulaci sdílených služeb, ale po jasném systému vymáhání a kontroly daní a poplatků.
Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové jsou daňové zákony v této oblasti nastaveny dobře. Obecně platí, že pokud má poplatník v souvislosti s využíváním sdílené ekonomiky pouze příležitostné příjmy a splňuje limity stanovené zákonem o daních z příjmů, nemusí podávat daňové přiznání.
Pokud jde o sdílenou ekonomiku z pohledu EET, tak její jednotlivé činnosti se za podnikání považují. „Jestliže jsou tržby z nich inkasovány hotově, kartou či obdobným způsobem, pak tyto tržby podléhají EET a je nutno je evidovat,“ upozornila Schillerová.
Podíl sdílené ekonomiky by podle odhadů mohl během deseti let vzrůst na dvě procenta HDP Česka, tedy okolo 90 miliard korun. V rámci Evropské unie činil loni hrubý příjem z jednotlivých platforem sdílené ekonomiky zhruba 28 miliard eur.
V Česku je potenciál především v oblasti služeb. Funguje zde už několik aplikací, které pomáhají s úklidem nebo drobnými opravami v domácnosti. Výhodou těchto služeb by měla být hlavně nižší cena. Patří k nim například SuperSoused nebo Mikropráce.
