Najít v českých hotelech volný pokoj mohlo být letos v létě problematické. O prázdninových měsících se v nich ubytovalo 2,74 milionu lidí, což byl meziroční nárůst o osm procent. Dopomohli tomu hlavně tuzemští turisté. Popularitu, minimálně u určité části cestovatelů, si získává i možnost bydlet u někoho doma. V tuzemsku nejznámější zprostředkovatel sdíleného ubytování Airbnb zaznamenal letos v srpnu meziroční nárůst zahraničních turistů v Česku o téměř sto procent.
Hotely v létě přivítaly více cestovatelů. Lidé ale zkoušejí i variantu sdíleného ubytování
Události ČT: Bilance letní turistické sezony potvrdila oblibu českých hotelů (zdroj: ČT24)
Cestování do zahraničí i po Česku se většinou neobejde bez zajištění ubytování. České hotely neměly letos v létě o klienty nouzi, ubytovalo se v nich o 200 tisíc lidí více než loni.
Největší nárůst o devět procent zaznamenaly hotely s třemi a méně hvězdičkami. Ve čtyřhvězdičkových hotelech pak přibylo sedm procent zákazníků. V těch nejluxusnějších se ubytovalo o 6,6 procenta lidí víc než loni.
Narůst počtu ubytovaných v hotelích podle národnosti
Kromě kvality ubytování už návštěvníky dnes zajímají i další služby – například nabídka wellness nebo i místní kuchyně. „Velkou roli určitě hraje bezpečnost, ale domníváme se, že je to i tím, že služby, zvláště ubytovací, se velmi zlepšily,“ podotknul prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Nárůst byl značný, co se týká července a srpna. Praha je považována za bezpečnou destinaci.
Cestovatelé po světových metropolích ale nemusí vyhledávat jen hotely a penziony. Velkým trendem poslední doby jsou sdílené služby jako Airbnb, kde může kdokoliv nabídnout k ubytování svůj dům, byt či jen pokoj a něco si přivydělat.
Podle analytika výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše, který spolutvořil analýzů zabývající se sdílenou ekonomikou, nabídl internet platformu, která umožňuje jednoduše spojit nabídku a poptávku. Už předtím podle něj existovaly podobné agentury, ale teprve digitální věk je zpopularizoval. „Co se teď změnilo, je snazší dostupnost,“ poznamenal Kruliš.
V českém prostředí je to ale podle něj fenomén, který se hlavně dotýká Prahy, případně dalších turisticky lákavých destinací. Službu táhne zahraniční klientela. „Domácí zaostává,“ doplnil.
Podle dubnového průzkumu Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a agentury NMS Market Research využívá placeného ubytování v soukromí při své zahraniční dovolené pouze sedm procent českých cestujících.
„Z dat usuzujeme, že cestování s využitím prostředků sdílené ekonomiky volí pouze úzká skupina veřejnosti. Čeští dovolenkáři jsou oproti cizincům spíš konzervativní a volí tradiční formy ubytování v registrovaných ubytovacích zařízeních, které splňují bezpečnostní a hygienické předpisy,“ přiblížila výkonná ředitelka asociace Kateřina Petříčková.
Nový trend v růstu, hotely v obavě
Internetové platformy ze začátku dosahují silného růstu. V srpnu 2016 vzrostl počet českých cestovatelů využívajících Airbnb k cestám do zahraničí o 134 procent oproti loňskému srpnu. Počet zahraničních cestovatelů, kteří si naopak našli ubytování v Čechách, pak meziročně vzrostl o 99 procent.
„Rychlý růst může působit nejistotu v sektoru,“ podotkl Kruliš. Otázka podle něj je, jestli rapidní tempo podobným projektům vydrží i po pěti letech. Tradiční ubytovací zařízení jako hotely ale vnímají rozvíjející se trend jako určitou hrozbu.
- Do Česka přijelo v prvním letošním pololetí 13,6 milionu zahraničních návštěvníků, o zhruba deset procent meziročně víc. V hotelech, penzionech, kempech a soukromí se ubytovalo v pololetí 5,3 milionu turistů. Jednodenních návštěvníků z ciziny přijelo 7,1 milionu. Mimo to přes Česko projíždělo 1,2 milionu turistů, vyplývá z údajů agentury CzechTourism.
Obchodní asociace zastupující evropské odvětví pohostinství tak na konci loňského roku navrhla několik bodů k dosažení udržitelné a zodpovědné sdílené ekonomiky v oblasti turistického ubytování s tím, že „současné regulační vakuum vytváří v Evropě podhoubí pro rizika související s ochranou a bezpečností spotřebitele, nekalou hospodářskou soutěží i hospodářskými aktivitami v oblasti šedé ekonomiky“.
Například krátkodobé ubytování u soukromé osoby by mělo být v legislativě zaneseno jako turistické ubytování, měly by se provádět kontroly bezpečnosti a identita návštěvníka by měla být potvrzena podle schengenských pravidel.
Manažer Airbnb pro střední a východní Evropu Andrew Verbitsky ale tvrdí, že ve chvíli, kdy se nový hostitel registruje na Airbnb, musí potvrdit, že bude dodržovat předpisy a zákony dané země, včetně zákonů daňových. „Airbnb také doporučuje hostitelům navštívit webovou stránku na Airbnb o zodpovědném hostitelství, která připomíná důležitost obeznámení se a dodržování všech zákonů dané země,“ zmínil.
„Řídíme se tím, že naše vítězství nemusí znamenat prohru jiných subjektů,“ prohlásil manažer Airbnb. Upozorňuje na to, že obsazenost hotelů je v současné době vyšší než kdykoli předtím. „Pevně věříme, že pokud budeme pomáhat a usnadňovat lidem cestování, je to pozitivní i pro ostatní subjekty cestovní ruchu a pohostinství,“ dodal.
Zájem o segment levného ubytování
Kruliš připomněl, že často zní argumenty, že sdílené ubytování nevytváří přímou konkurenci hotelům, nýbrž hostelům. „Spíš si myslím, že vytváří alternativní ubytování,“ řekl Kruliš. Naopak když někdo pojede na pracovní cestu, potřebuje standard, a pro něj Airbnb alternativou není. Jsou tak podle něj segmenty klientů, které mají hotely jisté.
Některé větší firmy na vzestup sdílených služeb reagují i větším zájmem o levnější segment bydlení. Například největší evropská hotelová skupina AccorHotels plánuje vlastní značku hostelů Joe&Joe, aby konkurovala službám jako Airbnb.
Částečně asi spor vychází i z toho, jestli člověk jen nabízí bydlení v pokoji, přičemž v bytě zůstává, takže jde skutečně o „sdílení“, nebo jestli se za tím skrývá téměř klasické hotelové ubytování, jen se to nabízí jinak. Hotelům podle Kruliše vadí spíš situace, kdy někdo použije celý dům s byty pro ubytování, ale nesplňuje všechnu administrativu.
- Sdílená ekonomika vznikla z anglického sharing economy. Jde o model podnikání, který je postavený na pronájmu, výměnách anebo i sdílení majetku. Mezi nejběžnější formy sdílení majetku patří opakovaný pronájem nemovitostí v období, kdy je majitel nevyužívá, nebo sdílená doprava. Služby sdílené ekonomiky v Evropě generovaly v roce 2013 kolem 15 miliard USD a v roce 2025 by to mělo být již 335 miliard. V Česku se do budoucna odhaduje podíl kolem jednoho až dvou procent HDP. Služby sdílení nabízí například taxi aplikace Uber nebo Liftago, zprostředkovatel ubytování Airbnb a další.