Úřad práce Moravskoslezského kraje zpracovává analýzu možných dopadů krize společnosti OKD na nezaměstnanost. Podle vlastníků ze společnosti NWR je pravděpodobné, že ještě letos skončí těžba v Dole Paskov, v příštím roce šachta Lazy na Karvinsku. S těmito možnostmi i variantou rychlejšího uzavření dalších dolů pracuje úřad práce a připravuje návrhy řešení situace propuštěných.
Generální ředitelství Úřadu práce České republiky si vyžádalo od pobočky v Ostravě analýzu situace v OKD. Chce odhad toho, kolik by mohlo být propuštěno horníků, jaké věkové struktury, zdravotního stavu a vzdělání, kolik bude potřebovat moravskoslezská pobočka dalších úředníků na zvládnutí situace, kolik peněz bude potřeba vyčlenit na rekvalifikační kurzy.
Úřad práce laboruje i s nejhorší možnou variantou
„Je poměrně těžké odhadnout, jak se bude situace vyvíjet. Zatím vycházíme především ze dvou scénářů - postupného útlumu, což se asi nestane, a s nejhorší variantou hromadného propouštění,“ uvedla vedoucí referátu ostravské pobočky Úřadu práce Vladana Piskořová.
Analýza bude hotová do pátku. „Informace se ještě kompletují, takže teď nemohu říct nic bližšího,“ dodala Piskořová. Hrozící krach jediné černouhelné těžební společnosti v Česku ohrožuje v krajním případě až čtrnáct tisíc pracovníků šachet a další desetitisíce v navazujících činnostech.
Tím, jak čelit hrozícímu propouštění, se zabývají i hornické odbory. „Musíme řešit skupiny lidí, kteří mají nárok na důchod, kteří by mohli přejít do perspektivnějších závodů, kteří by byli ochotni za odstupné OKD opustit,“ shrnul předseda odborů OKD Jaromír Pytlík.
Ministři budou jednat s manažery NWR 14. ledna
Podle některých informací má firma hotové peníze už jen asi na čtyři měsíce. Návrh manažerů New World Resources z loňského prosince, aby Česko dotovalo pokračování těžby v dalších letech asi čtyřmi miliardami korun, vláda odmítla jako neakceptovatelný. Setkání vedení společnosti s ministry průmyslu a obchodu, financí a sociálních věcí se má uskutečnit ve čtvrtek 14. ledna.
O útlumu prodělečného Dolu Paskov, který má 1700 zaměstnanců, se hovoří od roku 2013. Loni vyjednala vláda s vlastníky, že se těžba prodlouží do konce roku 2017, když stát přispěje 600 milionů na sociální programy pro horníky. S koncem loňského roku tato dohoda padla kvůli stále klesajícím cenám uhlí.
Před Vánocemi přišli vlastníci poprvé se záměrem, že do dvou let by měl skončit také důl Lazy, kde pracuje 1100 zaměstnanců. „Pravděpodobně jsou tam již mnohem menší zásoby než v ostatních lokalitách. A je důležité, jaká je tam skladba uhlí, zda energetické, nebo koksovatelné,“ podotkl Jaromír Pytlík.
OKD zatím nezveřejnila strategii restrukturalizace
Situace v OKD je složitá především kvůli cenám uhlí, které jsou tak nízké, že se těžba nevyplácí. Jednání o budoucnosti šachet nyní komplikují i nejasné vlastnické vztahy. „Neznáme v současné době konkrétního vlastníka, vlastnické struktury jsou poněkud tajuplné. A nutno říct, že ještě nebyla formulována restrukturalizační strategie,“ upozornil ekonom Jan Sucháček.
Vláda slíbila, že bude usilovat o zachování pracovních míst v OKD. Pokud dojde na masivní propouštění, dá peníze na rekvalifikace, vytváření nových pracovních míst, případně přispěje na dojíždění lidí za prací do vzdálenějších regionů. Chce požádat také o čerpání peněz ze speciálního evropského fondu. Část zaměstnanců by mohla být zabezpečena, pokud poslanci schválí dřívější odchody horníků do penze. Vláda to již po mnoha diskusích odsouhlasila.
Po jednání zástupců vlády s vlastníky se setkají také odboráři. „Zatím nevíme, jak bude vypadat těžba v letošním roce, jaký bude počet zaměstnanců, jak to bude s doly Paskov a Lazy. Snad se po čtvrtečním jednání posuneme o kousek dál,“ řekl odborář Pytlík. Míní, že ke krizové situaci by se měli postavit čelem především vlastníci. „Měli by do OKD vložit peníze, zajistit lidem zaměstnání, v případě útlumu pak odstupné,“ řekl.
Vláda společně s krajem připravuje vybudování nové průmyslové zóny Nad Barborou na Karvinsku, schválila na ni 750 milionů korun. Terénní úpravy by tam mohly začít letos. Zatím ale chybí někerá povolení. Aktuálně tam probíhá měření poklesů terénu v důsledku poddolování. V budoucnu by tam mohly pracovat dva tisíce lidí.
V Moravskoslezském kraji je druhá nejvyšší nezaměstnanost v republice. S podílem 8,6 procenta nezaměstnaných je na tom nepatrně lépe než Ústecký kraj, kde je aktuální stav 8,9 procenta. Průměrná nezaměstnanost v Česku je 6,2 procenta.
