Ukrajinská vláda schválila státní rozpočet, cena plynu zůstala stejná

Kyjev - Ukrajinská vláda dnes v časové tísni schválila státní rozpočet na příští rok, aniž dokončila jednání s Ruskem o ceně za zemní plyn. Po mimořádném večerním zasedání kabinetu premiéra Mykoly Azarova bylo oznámeno, že schválený rozpočet počítá s letošní cenou za plyn s tím, že v závislosti na vývoji vyjednávání s Moskvou vláda rozpočtované výdaje případně upraví. Vláda chce ještě dnes předat návrh rozpočtu parlamentu tak, aby ho ve čtvrtek mohl projednat rozpočtový výbor a v pátek ho schválila sněmovna.

„Schválili jsme rozpočet s parametry, které nyní máme k dispozici,“ řekl po schůzi vlády ministr zemědělství Mykola Prysjažňuk. Vláda podle něj nemohla vyčkat na výsledek cenových rozhovorů s Ruskem, protože parlament bude do konce roku zasedat už jen dva dny. Hrozilo by tedy nebezpečí rozpočtového provizoria.

Podle ukrajinských médií je ve výdajové části rozpočtu založena cena 416 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu. Vláda dosud údajně předpokládala, že se během jednání s ruským Gazpromem podaří cenu výrazně snížit.

Jednání o ceně za plyn mezi Kyjevem a Moskvou trvají dlouhou řadu měsíců a jsou mimořádně tvrdá. Ve hře není jen cena za plyn, ale i další související energetické otázky - například podíl Ruska a Evropské unie na budoucím konsorciu spravujícím ukrajinský plynovodní systém či spojení ruského monopolu Gazoprom s ukrajinským Naftogazem.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč minulou středu prohlásil, že cílem kyjevských vyjednávačů je stlačit cenu za tisíc krychlových metrů na „spravedlivou“ hranici 250 dolarů. Návrh ukrajinského rozpočtu na příští rok dosud počítal s dvěma variantami - s nynější sazbou 416 dolarů a se sníženou cenou 315 dolarů za tisíc krychlových metrů. Konečná cifra závisela a nadále závisí na výsledku jednání s Moskvou.

Cena za plyn je na Ukrajině nejen ekonomickým, ale i citlivým politickým problémem. Před třemi lety plynový konflikt mezi Kyjevem a Moskvou ochromil evropské odběratele, když se dodávky z Ruska kvůli cenovému sporu zastavily.

Ukrajina vedená tehdejší premiérkou Julií Tymošenkovou pak uzavřela s ruským dodavatelem novou smlouvu o nákupu zemního plynu. Letos v říjnu kyjevský soud shledal smlouvu natolik nevýhodnou, že poslal za zneužití moci Tymošenkovou na sedm let do vězení. Západní státy, ale i Rusko, mají proti postupu ukrajinské justice vůči expremiérce vážné výhrady.

Nové ukrajinské vládě prezidenta Janukovyče se loni v dubnu podařilo snížit cenu za odběr plynu o sto dolarů na tisíc krychlových metrů. Moskva zato ale od Kyjeva dostala do pronájmu důležitý válečný přístav v Sevastopolu až do roku 2042.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...