Moskva - Ruské cirkusy čeká reforma, která je má učinit životaschopnějšími v tržní ekonomice. Odstartovat by měla již na jaře, pokud její koncept po veřejné debatě schválí i vláda. V Rusku jsou cirkusy považovány za druh umění, a spadají proto pod ministerstvo kultury. Ekonomické potíže a finanční mizérie ale po zániku Sovětského svazu vyhnaly do světa stovky nejlepších artistů. Ruský ministr kultury Alexandr Avdějev míní, že se do vlasti vrátí, jakmile zde naleznou obdobné či dokonce lepší podmínky než v cizině.
Avdějev chce uvolnit sovětskou strukturu řízení cirkusů a poskytnout více ekonomické svobody ředitelům jednotlivých cirkusů. Iniciátorem změn, které mají cirkusovou scénu změnit, se stal Rosgoscirk. Jeho generální ředitel Alexandr Kalmykov na tiskové konferenci oznámil vytvoření „cirkusové burzy“, která má být páteří komerční výměny cirkusových programů a „volné cirkusové soutěže“.
Ruský ministr kultury Alexandr Avdějev:
„Nahromadilo se tolik problémů, že buď uskutečníme reorganizaci, nebo bude příliš pozdě a naše skvělá cirkusová škola zanikne.“
Na burze se podle Kalmykova budou jednou ročně dražit cirkusová čísla. Každý ruský cirkus, tedy státní i soukromý, centrální i regionální, bude mít počínaje letošním rokem jako podnikatelský subjekt právo nabídnout na burzu kterékoli z vystoupení svých umělců a kterékoli nabízené číslo také získat. Kalmykov si od burzy slibuje oživení cirkusového trhu a vyrovnání kvality cirkusových vystoupení ve velkých městech a na venkově.
Námitky oponentů, že ani chystaná reforma příliš nezmění cirkusovou „vertikálu moci“, ministr kultury Avdějev odmítá: zatímco až dosud musí jednotlivé státní cirkusy odevzdávat veškeré příjmy centrále, a pak žadonit o dotace, podle reformy by si tržby směly ponechat. O státní granty by pak rovnoprávně soutěžily státní i soukromé manéže.
Umělci vydělávali za SSSR mnohonásobně více
Součástí změn by podle Kalmykova mělo být i lepší sociální zajištění artistů, včetně solidního pojištění pro případ úrazu a minimálního platu na úrovni 25 000 rublů (asi 15 000 korun), což je mírně nad úrovní průměrné mzdy v zemi. Za sovětských dob však výdělky nejlepších cirkusových umělců dosahovaly násobků průměrné mzdy a současné penze, na které jsou odkázáni i mnozí třicátníci po završení dráhy v šapitó, se pohybují na hranici chudoby.
Ze 45 ruských cirkusů, na nichž závisí živobytí asi 5 000 lidí, jsou jen tři soukromé. Každým rokem se však na zábavu v manéži přijde podívat na deset milionů diváků, což z cirkusové podívané podle Kalmykova dělá „nejoblíbenější lidové umění“.
