Litvínov – Těžařská společnost Czech Coal, která dobývá hnědé uhlí z dolu ČSA v severních Čechách, neuvažuje v případě prolomení limitů o těžbě pod Litvínovem. Ekologičtí aktivisté přitom upozorňují, že pokud by došlo k rozšíření těžby a vysídlení obcí Černice a Horní Jiřetín, byl by Litvínov další v řadě. Pod zdejším problematickým sídlištěm Janov se totiž nachází až tři čtvrtě miliardy tun hnědého uhlí.
„Pod Litvínovem Czech Coal těžit nemůže, není tam dobývací prostor, a tudíž je jakákoliv těžba vyloučena,“ řekl dnes v Událostech, komentářích ředitel lidských zdrojů a komunikace společnosti Czech Coal Radek Stavěl. Dodal ovšem, že o prolomení limitů těžaři pochopitelně stojí. „Naše společnost má od svých zákazníků, tepláren a elektráren, poptávku po dlouhodobých dodávkách hnědého uhlí, a proto máme i zájem těžit za těžebními limity,“ podotknul. V případě, že k rozšiřování těžby vláda nesvolí, čeká společnost do roku 2020 výrazný útlum činnosti v dole ČSA.
Místostarosta Jiřetína: Jsme bránou k Litvínovu
Pokud by kabinet rozšíření těžby odsouhlasil, musí ji ještě potvrdit báňský úřad. Czech Coal však již nyní předběžně jedná v rámci projektu „zpřístupnění zásob hnědého uhlí dalším generacím“ s obyvateli Horního Jiřetína a Černic o případném vyrovnání za jejich domy – ty by totiž musely těžbě ustoupit. Následovaly by tak dosud poslední zbouranou obec Libkovice, která kvůli těžbě zmizela před 18 lety.
„Všechno je vlastně o tom, že skutečně Horní Jiřetín je jakousi branou, jakousi překážkou, kterou potřebují těžaři odtěžit, zlikvidovat pro postup těch gigantických velkostrojů směrem na východ k Litvínovu,“ tvrdí místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Je také přesvědčen, že Janov je těžbou ohrožen. Nezáleží prý ani na tom, zda by těžba přímo zasáhla Litvínov, ale i kdyby se těžba zastavila před hranicemi města, byl by prý Janov odstraněn, protože by se tam nedalo žít.
Prachu z dolů mají podle Czech Coalu zabránit stromy
Tomu nasvědčuje i studie ČHMÚ a Státního zdravotnického úřadu, podle které jsou v Litvínově již nyní překračovány imisní limity. Až 80 % prachových částic pochází podle výzkumu z dolů ČSA a Bílina. „Podle studií, které máme k dispozici my, za většinu prachu v lokalitách Litvínova či Mostu je zodpovědná doprava, nikoli těžba hnědého uhlí,“ oponoval Stavěl.
Pokud by došlo k prolomení těžebních limitů, musela by se rypadla ze zákona zastavit ve vzdálenosti 500 metrů až jednoho kilometru od nejbližšího obydlí. Občané ale mají obavy z dalšího znečišťování životního prostředí. Těžaři se ale podle Stavěla domnívají, že by mu šlo zabránit vytvořením přírodních valů a ochranných pásů zeleně podobně, jako to funguje v případě dálnic.
