Bufalo - Podle mnohých vědců i lidí se jí přisuzuje řada léčivých účinků, například že její pití v menším množství snižuje riziko rakoviny jater a tlustého střeva či Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Nebo že působí proti vzniku zubního kamene. Řeč je o kávě, která neobsahuje jen stimulující kofein, ale i stovky jiných látek, včetně stárnutí zpomalujících antioxidantů. K popularizaci tohoto lahodného nápoje významně přispěl objev instantní kávy, kterou poprvé představil před 110 lety, 1. května 1901, v USA japonsko-americký chemik Satori Kato.
První instantní kávu pili především vojáci na frontě
První instantní kávu představil Kato na panamerické výstavě v Buffalu. Produkci ve velkém odstartoval kolem roku 1910 George Constant Washington, který za svůj postup výroby rozpustné kávy dostal patent a jehož káva se uplatnila zejména mezi vojáky na frontě, i když nebyla ještě příliš chutná. Oblíbenou a chutnější instantní kávou se stala kolem roku 1938 značka Nescafé. Teprve v 60. letech se ale běžně začala vyrábět instantní káva procesem sušení mražením, při němž si zachovává své typické aroma.
Instantní káva se vyrábí z pražené mleté kávy, která se uvaří a pak se z ní odpaří velký podíl vody. Vznikne tak koncentrát, který se dál zpracovává buď rozprašováním, nebo mražením. V prvním případě se kávový koncentrát s horkým vzduchem vhání do vysoké věže, kde se díky horkému vzduchu voda vypaří a zůstane sušený kávový extrakt (prášek). Při sušení mražením se koncentrát zmrazí na asi minus 40 stupňů Celsia, rozemele a led je odstraněn sublimací, čímž vznikne instantní krystalková káva.
Od skotačivých koz až po první kavárny
Za kolébku kávy, respektive kávovníku je považována etiopská oblast Kaffa (odtud možná název káva), kde si asi v 9. století pastevci všimli, že jejich kozy po požití plodů jistého keře nebývale skotačí. Z Etiopie zrnka přivezli islámští poutníci na Blízký východ, kde bylo vynalezeno pražení a mletí kávových zrn a jejich spaření horkou vodou. Do té doby se zrnka žvýkala. První kávové plantáže zakládali obchodníci v Jemenu, kde byl centrem přístav Mucha (al-Mukha - odtud název káva mocca).
Údaje o první veřejné kavárně se různí, podle některých byla otevřena koncem 15. století v Istanbulu (Cařihradu), podle jiných počátkem 16. století v Mekce, kde byla ale brzy zakázána, neboť se v ní scházela politická opozice. První písemně doloženou veřejnou kavárnu měli v Istanbulu od roku 1554. Z muslimského světa se káva rozšířila do Evropy přes Benátky, kde byla v roce 1647 otevřena první evropská kavárna.
Káva má více než tisíciletou tradici
Za více než 1 000 let se v konzumaci kávy přešlo od žvýkání kávových zrn k řadě důmyslných technologických postupů přípravy kávového odvaru a k bezpočtu nápojových variant. Zprvu se vařila takzvaná turecká káva - mletá káva spařená vroucí vodou přímo v hrnku. Ne každému ale kávová sedlina vyhovovala, a tak se od konce 18. století začaly používat různé filtry. Ty však nezřídka braly kávě vůni či zadržely jen část pomletých zrn. Až v roce 1908 získala Němka Melitta Bentzová patent na papírový filtr.
Počátkem 20. století se káva připravovala v perkolátorech - kávostrojích, v nichž se mletá káva vyluhovala proudící horkou vodou. Týž princip se v kávovarech používá dodnes, jen původní lihový kahan byl nahrazen elektrickým ohřevem. Za nejlahodnější bývá dnes mnohými považována káva espresso, která se připravuje v přístrojích přetlakem vodní páry. Patent na první espresso přístroj získal v roce 1884 Ital Angelo Moriondo.
- Lyofilizátor - stroj pro sušení kávy mražením autor: en:user:Millrock , zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2509/250855.jpg
- Káva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210249.jpg
- Espresso autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2509/250856.jpg
