Davos - Vytvoření jednotné evropské měny bylo velkou historickou chybou. Na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to zaznělo z úst uznávaného profesora ekonomie z Harvardovy univerzity Kennetha Rogoffa, který byl v minulosti i hlavním ekonomem Mezinárodního měnového fondu.
Kenneth Rogoff, profesor ekonomie Harvardovy univerzity
„Zavedení eura bylo velkou historickou chybou. Projekt byl spuštěn příliš brzy a nyní vyžaduje vytvoření fiskální unie a společného bankovního fondu, aby mohl vůbec fungovat. Ovšem lídři eurozóny stále nepřicházejí s žádným rozumným řešením.“
Přední ekonomové světa současně upozornili na další problémy zemí eurozóny – zejména pak příliš rozdílnou hospodářskou úroveň a vysokou míru nezaměstnanosti, především u mladých lidí v Řecku. Bez práce už jsou dvě třetiny z nich. A nechybělo ani varování před přílišným zadlužováním. „Myslím, že Evropa má opravdu velký problém s dluhy - jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Pořád má smysl pokusit se zadlužení snížit. Některé země budou muset něco zaplatit, ale z dlouhodobého hlediska se tak mnohem rychleji nastartuje růst,“ dodává Rogoff.
Kdy se Evropa dostane do lepší formy?
Podle něj je však nyní Evropa v mnohem lepší kondici než dříve, a to nejen zásluhou politiků. Vyzdvihl také německou ekonomiku, která se jako jediná dokázala vrátit do stavu před začátkem finanční krize v roce 2008. Ovšem než se vzpamatuje i zbytek Evropy, mohlo by to trvat ještě minimálně pět let.
A třeba šéf poradenské firmy Accenture Pierre Nanterme spolu s Martinem Sorrellem, ředitelem reklamního gigantu WPP, očekávají, že se jejich evropskému byznysu v letošním roce konečně povede lépe. Jenže výkonný ředitel francouzské ropné společnosti Total Christophe de Margerie se dokonce nechal slyšet: "Neberte to jako provokaci, ale myslím si, že Evropa by měla být přeřazena k rozvojovým státům."
Pomůže příklon Evropy k plynu?
Mezinárodní agentura pro energii pak radí, aby se Evropa zaměřila také na snížení cen energií, hlavně zemního plynu. Jeho cena je totiž až trojnásobná v porovnání se Spojenými státy americkými, kde výrazně zlevnil díky takzvané břidlicové revoluci.
A právě plyn z břidlic by mohl být vhodným řešením i pro Evropu. Jinak hrozí, že z kontinentu zmizí energeticky náročná průmyslová odvětví. Třeba výroba oceli nebo cementu. „Tato odvětví jsou pro evropskou ekonomiku klíčová, protože zaměstnávají přes 30 milionů lidí a jejich odchod by měl řetězový dopad na ekonomiku celé Unie,“ vysvětluje hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol.
Olivier M. Schwab, ředitel čínské pobočky Světového ekonomického fóra
„Doufáme, že světové ekonomické špičky budou z Davosu odjíždět s novými impulsy. Snad se budou letos spíš zaměřovat na dlouhodobé strategie rozvoje hospodářství než na ohnivé diskuze o krizi. Tak tomu totiž bohužel bylo pokaždé od roku 2008.“
Setkání elit byznysu se dnes účastní také íránský prezident Hasan Rouhání, izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo americký politik John Kerry. A jednání budou trvat až do soboty 25. ledna.
