Státní rozpočet přidá hasičům, sociální služby pokryje ministerstvo práce

Hasiči i sociální služby dostanou v příštím roce více peněz, než bylo dosud navrženo. Zatímco dodatečných 100 milionů pro hasiče půjde ze státního rozpočtu, 700 milionů pro sociální služby pokryje samotné ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vyplynulo to ze středečních jednání ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) se strážcem státní kasy, ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Vyřešily se tak dva z více sporných bodů, které vyvstaly před pondělním jednáním tripartity a vlády o státním rozpočtu na příští rok.

Sociální demokraté při projednávání rozpočtu na pondělním jednání vlády deklarovali, že jim v rozpočtu chybí 700 milionů korun na sociální služby, 300 milionů korun na vysoké školy a 1,3 miliardy korun na posílení bezpečnosti a financování protiteroristických opatření.

Vláda v pondělí jednání o rozpočtu přerušila do 21. září. Kabinet ještě musí dořešit dodatečné požadavky ministerstev. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 60 miliard korun.

Miliarda se nakonec najde

Chovanec bude ještě dál jednat s Babišem o miliardě korun na posílení bezpečnosti a boje s terorismem. Očekává dlouhou diskusi, „na jejímž konci se ale jako vždy ministři dokážou shodnout“. 

Marksová najde chybějících 700 milionů na sociální služby ve vlastní kapitole tím, že ušetří na dávkách v hmotné nouzi. Náměstek ministryně Robert Baxa řekl, že by se na nich díky hospodářské situaci i plánovaným změnám v jejich vyplácení mohlo ušetřit až 1,2 miliardy.

Myslím si, že individuální jednání je správně. O rozpočtu by se mělo jednat na vládě.
Michaela Marksová
Ministryně práce a sociálních věcí

Ministryně novinářům řekla, že se s Babišem domluvila, jak se peníze přesunou v rámci kapitoly jejího ministerstva. „Ale i to byl velký boj. Já se ale domnívám, že ministerstvo financí by mělo respektovat rozhodnutí našeho resortu, protože náš resort opravdu obsahově neřídí,“ uvedla.

Kde najít peníze pro nové zaměstnance?

Vedle peněz na sociální služby hledala finance i na 300 nových zaměstnanců. Jejich počty stále nedosáhly výše před omezeními zavedenými jejím předchůdcem Jaromírem Drábkem (TOP 09).

„Bude to kompromisem ne od 1. ledna, ale od 1. července,“ řekla Marksová. Zaměstnanci mají pomoci k důslednému kontrolování zneužívání dávek. Další peníze ministerstvo použije na nová opatření týkající se posílení sociálně-právní ochrany dětí.

Hned ráno Babiš jednal i s ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD). Ten sdělil, že žádné změny v už vyjednaném rozpočtu s šéfem financí neprobíral. Setkání se podle něj týkalo spíše technických záležitostí, například kolem služebního zákona. Babiš novinářům řekl, že hovořili i o podpoře alternativních zdrojů energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...