Stát pošle stranám za hlasy voličů skoro půl miliardy

Praha - Stát letos zaplatí stranám za hlasy voličů ve sněmovních volbách více než 483 milionů korun. Rozdělí si je 11 uskupení, která získala nad 1,5 procenta hlasů. Úspěšnějších osm formací bude každoročně pobírat taky příspěvek na činnost a sedm seskupení, která se dostala do sněmovny, bude dostávat i dotace za mandáty. Na jeden je příspěvek 855 000 korun.

Před třemi lety poslal stát devíti stranám za hlasy celkem asi 502 milionů korun. Letos dostane nejvíc opět ČSSD, a to asi 101,7 milionu. Na 15,9 milionu dosáhne Strana zelených, která bude jako jediná ze stran mimo komoru pobírat i roční příspěvek na činnost 6,2 milionu.

Na roční příspěvek dosáhnou strany se ziskem nad tři procenta hlasů. Od této hranice se postupně zvyšuje od šestimilionového základu na nejvyšších deset milionů korun. Tuto sumu budou dostávat každý rok sněmovní strany a hnutí.

Za hlasy ještě dostanou asi 13,2 milionu korun Piráti, 12,8 milionu korun Svobodní a 7,5 milionu korun SPOZ.

Zákon tuto dotaci charakterizuje jako příspěvek na úhradu volebních nákladů. Podle dříve zveřejněných odhadů nákladů stran na kampaně by je měl pokrýt například ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, Úsvitu a KSČM, naopak ODS nebo SPOZ nikoli.

ČSSD, TOP 09 i ODS tratí miliony na mandátech 

Za mandáty poslanců bude dostávat ČSSD ročně asi 42,7 milionu, ANO 40,2 milionu, KSČM 28,2 milionu a TOP 09 přes 22,2 milionu korun. Občanským demokratům bude stát vyplácet přibližně 13,7 milionu, lidovcům a Úsvitu zhruba po 12 milionech korun. Z uskupení, která figurovala ve sněmovně i v minulém volebním období, si polepšili jen komunisté. Výpadek budou mít ČSSD i TOP 09 a největší ODS - přes 30 milionů korun ročně.

ODS zažije utahování opasků v praxi. Modrý pták asi bude hledat nové hnízdo

Členové grémia ODS se už shodli, že jejich strana bude muset po volebním neúspěchu začít šetřit. Občanští demokraté dostanou letos od státu přes 38 milionů korun, což je hlavně v porovnání s rokem 2006, kdy dostala 189 milionů, pakatel.

Připadá v úvahu snížení počtu zaměstnanců i opuštění sídla v Praze na Pankráci. „Necháme si určitě zpracovat nějaký přehled, jak se vyvíjí rozpočet hlavní kanceláře ODS, s čím můžeme počítat, v jaké fázi jsme se splácením a kolik nás celkově stála kampaň. Až nám dojdou účty, tohle všechno si srovnáme,“ řekla místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. Loňské hospodaření ODS skončilo ztrátou přes 43 milionů korun.

Podle šéfa senátorského klubu Jaroslava Kubery by ale strana neměla šetřit na regionálních manažerech, kteří zajišťují technický chod strany. „Skromnější podmínky nám jistě neuškodí. Jestli se odstěhujeme (ze sídla na Pankráci), mrzet mě to nebude,“ poznamenal Kubera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 16 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 23 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...