Praha – Protikrizový balíček z dílny ministra financí Eduarda Janoty prošel s úpravami hlasováním ve sněmovně. Schodek státního rozpočtu by díky němu příští rok neměl přesáhnout 163 miliard korun namísto původních až 230 miliard a zadlužování Česka by se nemělo dramaticky zrychlit. Šetření státu se ale odrazí v peněženkách všech občanů. Češi se tak musí připravit na to, že příští rok pro ně bude skromnější.
Aby stát alespoň zčásti zalátal rozrůstající se díru v rozpočtu, bude muset v roce 2010 na jedné straně zvyšovat vlastní příjmy a na straně druhé také škrtat ve výdajích. Vzhledem k tomu, že naprostou většinu peněz do rozpočtu přináší výběr daní, budou se některé sazby zvyšovat. Týkat se to bude hlavně obou sazeb DPH. Spodní, kterou lidé státu odvádějí při nákupu služeb, vzroste z dnešních devíti na deset procent. Stejným tempem se zvýší i horní sazba z 19 procent v letošním roce na 20 procent napřesrok. Češi tak nejspíš budou muset sáhnout hlouběji do kapes, a to jak při nákupu zboží v obchodech, včetně potravin, tak i při platbách třeba u kadeřníka.
Cigarety podraží
Nahoru půjdou také některé sazby nepřímých daní, což se odrazí v cenách alkoholu a cigaret. Díky zvýšené sazbě daně z pohonných hmot zaplatí Češi více u benzinových pump. Na dvojnásobek vyroste daň z nemovitosti. Stejně jako letos by však měl stát nadále vybírat u zemědělské půdy. Na stejné úrovni jako letos zůstanou také odvody nemocenského pojištění pro lidi, kteří pracují na živnostenský list.
Na výdajové stránce bude rozpočet v příštím roce šetřit hlavně na platech státních zaměstnanců. Ty podle schváleného návrhu klesnou o čtyři procenta. Pocítí to všichni státní úředníci, policisté, hasiči a záchranáři a také učitelé a zaměstnanci škol.
Petr Dufek, analytik:
„Šetřit příliš nelze na potravinách nebo nákladech na bydlení, a tak na přadu přicházejí výdaje na kino nebo na dévédéčka, spotřební elektroniku nebo dovolené.“
Janotův balíček schvalovali poslanci od čtvrtečního odpoledne. Jeho podoba se tak během dvoudenního jednání měnila. Z původního vládního návrhu tak vypadlo třeba zavedení vyššího daňového pásma daně z příjmu pro lidi, kteří si měsíčně vydělají víc než 145 tisíc korun. Ve stejné výši jako letos zůstanou navzdory původnímu návrhu také rodinné příspěvky, porodné a příspěvky pro postižené.
Průměrná rodina, ve které dva pracující manželé živí dvě děti, přijde díky úsporným opatřením státu ročně o zhruba dva tisíce korun na příjmech a o jedenáct tisíc víc utratí. Podtrženo sečteno tak na záchranu státních financí přispěje necelých 13 tisíc korun. Rozpočet těch rodin, kde oba rodiče pracují ve státní sféře, a bude se jich tak týkat snižování platů, se za rok propadne dokonce o 17 tisíc.
Co bude s důchody?
Úřednický kabinet, který podle premiéra Jana Fischera chápe dnešní schválení balíčku jako vyjádření podpory sněmovny a podstatné části politického spektra, chce v rámci úspor také zmrazit důchody. Nad tím, kolik bude stát v příštím roce důchodcům vyplácet zatím visí otazník. Poslanci sice v doprovodném usnesení k protikrizovému balíčku vyzvali vládu k jejich zvýšení, kabinet to ale nijak nezavazuje.
Vláda předloží návrh rozpočtu na příští rok vypracovaný podle nových pravidel, ještě do konce září. Deficit by měl díky protikrizovým opatřením dosáhnout 162,8 miliardy korun, což představuje 5,2 procenta hrubého domácího produktu.
Kde bude stát šetřit?
Příjmy:
- zvýšení sazeb DPH o procento: 10 mld.
- zvýšení daně z benzinu a nafty o 1 Kč/l: 6,9 mld.
- zvýšení tabákové daně: 2 mld.
- zvýšení daně z piva o 1 Kč na litr: 1,2 mld.
- zvýšení daně z lihu o 5 Kč na litr: 0,5 mld.
- zrušení slev na pojistném: 16,5 mld.
- ponechání sazby odvodů na nemocenské pojištění: 8,3 mld.
- příjmy z pojistného při stropu na šestinásobku průměrné mzdy: 3,1 mld.
- zdvojnásobení daně z nemovitostí: 3,1 mld. pro obce
Výdaje:
- nemocenské pojištění (například mateřská, ošetřovné, dlouhodobá
nemocnost): 2 mld. - nezaměstnanost - zrušení dopadů zákona o šrotovném: 2,7 mld.
- ponechání současné výše přídavku na dítě: 0,6 mld.
- platby za státní pojištěnce: 4,5 mld.
- snížení platů státních zaměstnanců o čtyři procenta mimo ústavní
činitele: 7 mld. - úspora na úrocích: 3 mld.
