Španělsko je teď bohatší než Itálie. Soupeří spolu od 16. století

Španělé jsou podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bohatší než Italové. Hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu loni ve Španělsku překonal srovnatelný údaj za Itálii. To je povzbudivé z hlediska ekonomického oživení Španělska, pro Itálii je to ale znepokojivá zpráva. Další ztráta pozic jí navíc reálně hrozí i v dalších letech.

MMF odhaduje, že Španělsko se v příštích pěti letech stane o sedm procent bohatší než Itálie. Ještě před deseti lety byla naopak Itálie o deset procent bohatší. Čísla a prognózy ukazují kontrast obou zemí, které v posledním desetiletí vážně zasáhla ekonomická krize v eurozóně. Zatímco Španělsko je teď jednou z nejrychleji rostoucích zemí mezi předními ekonomikami EU, Itálie zaostává.

„Je to už od 16. století, kdy se Itálie a Španělsko navzájem předhánějí – teď na nás ale něco mají,“ uvedl profesor Univerzity Bocconi v Miláně Carlo Alberto Carnevale Maffe. „Španělsko je na silnější a přesvědčivější růstové trajektorii než Itálie nejméně od roku 2011.“

Navíc situace Itálie by se podle údajů MMF, které srovnávají země podle takzvané parity kupní síly, neměla zlepšit ani v nejbližších letech a do roku 2023 Itálii překonají i některé země bývalého sovětského bloku, včetně České republiky a Slovenska. Napsal to list Financial Times.

Itálie pokulhává, Španělsko stoupá zvolna

Stagnace Itálie je jednou z hlavních příčin politického rozdělení země a voliči ztrácejí důvěru v tradiční strany a jejich schopnost vytvářet pracovní místa a obnovit růst. Velkými vítězi posledních voleb v Itálii, které skončily patem, se tak staly protestní strany a strany vystupující proti současnému řízení.

Španělsko za to, že předstihlo Itálii, ale vděčí spíše problémům Itálie než svému ekonomickému pokroku, který nabral na rychlosti teprve nedávno. Španělsko sice od roku 2015 roste rychleji než Francie, Německo a Británie, jeho ekonomika je ale jen o dvě procenta větší než na začátku roku 2008. To znamená slabší oživení než ve většině dalších předních zemí EU, vyjma Itálie.

Carnevale Maffe ale také upozornil, že Španělsko má některé důležité strukturální výhody, například mladší populaci, a daří se mu také efektivněji uskutečňovat veřejné investice, zvláště v oblasti infrastruktury. Proti Itálii je také otevřenější inovacím a zahraničním investicím. 

Sláva Říma bude dál slábnout

Údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také ukazují, že Itálie je jednou z několika málo zemí, které se ještě nedostaly na úroveň před krizí. K dlouhodobě slabému výkonu přispívá rychle stárnoucí populace, zaostávající produktivita, těžkopádná byrokracie a vysoký státní dluh.

Ještě v roce 1997 byla Itálie podle HDP na hlavu 18. nejbohatší zemí světa. Po deseti letech se propadla o deset příček a do roku 2017 o dalších pět. MMF očekává, že do roku 2023 bude Itálie až 37. nejbohatší zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...