Sociální dávky po návratu ze zaměstnání v cizině

Příbor - Stále více Čechů pracuje za hranicemi naší země. Když se pak rozhodnou vrátit do vlasti, často zde nemají zaměstnání a jsou odkázáni na pomoc státu. Při posuzování jejich nároku, hraje klíčovou úlohu nejen to, zda v cizině pracovali legálně, či na černo, ale také to, ve které zemi zaměstnání vykonávali.

Práce v zemích Evropské unie

Vstupem do Evropské unie začal i pro Česko platit princip, dle kterého jsou předpisy společenství nadřazeny vnitrostátním právním předpisům. Ovšem pro sociální zabezpečení toto neplatí, systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států unie jsou natolik rozdílné, že nedošlo k jejich sjednocení ale pouze k jakési koordinaci. ČR stejně jako ostatní členské státy si proto ponechala vlastní systém sociálního zabezpečení.

Obecnou zásadou tedy je, že pokud člověk pracuje v členské zemi Evropské unie, poskytuje mu dávky ze sociálního zabezpečení ten daný stát, a to podle svých právních předpisů. Když pak nějaká sociální událost vznikne až po skončení zaměstnání v zemi EU a nebudou se na člověka vztahovat předpisy tohoto daného státu, dávka se mu poskytne podle českých právních předpisů, tj. za stejných podmínek jako by šlo o českého zaměstnance vykonávajícího poslední zaměstnání v ČR.

V praxi to například znamená, že těhotná žena, která ukončila zaměstnání v členském státě unie a nedostává mateřské dávky ze země svého bývalého zaměstnavatele (ať již ze svého pojištění či z pojištění manžela) může pobírat mateřské dávky podle českých právních norem.

U podpory v nezaměstnanosti platí pravidlo, že dávky v nezaměstnanosti vyplácí ten stát, u kterého byl člověk naposledy zaměstnán. Občany ČR, kteří mají ve své vlasti stále trvalé bydliště, si mohou zvolit, zda dávky v nezaměstnanosti uplatní ve státě posledního zaměstnání nebo v ČR. Pokud zvolí Česko, vypočte se jim podpora v nezaměstnanosti z průměrné mzdy, které by docílili, kdyby vykonávali obdobné zaměstnání v doma.

Práce mimo Evropskou unii

Pokud občan pracuje v zahraničí mimo země Evropské unie, může řešit případné sociální zabezpečení mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a tou danou zemí. Ovšem ne se všemi zeměmi má Česko smlouvy uzavřené, také rozsah jednotlivých smluv se může výrazně lišit. Není tedy od věci se na své případné nároky po návratu informovat ještě před odjezdem do zahraničí, a získat tak užitečné informace, které se mohou po návratu zpět do ČR hodit.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 1 hhodinou

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 17 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.