Snížení emisí u osobních aut o 37,5 procenta do roku 2030. Evropská unie si dala závazek

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v reakci vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete.

Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v Unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.

Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.

Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.

Jsem přesvědčen, že naše ekonomická budoucnost závisí na tom, jakým způsobem budeme řešit budoucnost. A k ní čistá mobilita patří.
Maroš Šefčovič

Pondělní dohoda je podle místopředsedy EK pro energetickou unii Maroše Šefčoviče důvěryhodným krokem v zavádění pařížské dohody a současně rozhodujícím krokem k podpoře dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu, neboť povede k investicím do hodnotového řetězce EU, včetně baterií a dalších klíčových technologií.

Nyní členským zemím EU zbývá zvážit snížení emisí z kamionové přepravy. Jednat o tom mají ve čtvrtek.

  • Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent. Státy EU patří k téměř 200 zemím, které se shodly na pravidlech pro zavedení pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

Kritici z řad průmyslu stanovené limity označují za politické, neboť neberou v úvahu technologickou a socioekonomickou reality. ACEA, které zastupuje 15 hlavních evropských výrobců automobilů, vyslovila vážné pochybnosti nad splněním závazku snížení emisí oxidu uhličitého o 37,5 procenta do roku 2030, neboť to v současné situaci považuje za zcela nerealistické.

ACEA uvedlo, že jeho členové pokračují v investicích do vývoje vozidel na alternativní pohon a že svůj díl musí odvést i unijní státy, mimo jiné investice potřebné infrastruktury. Sdružení se také obává dopadu změn na pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
před 19 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 42 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 21 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...