Sňatek rychlovlaků? Siemens nabízí Alstomu vlaky výměnou za turbíny

Paříž – Dva největší výrobci rychlovlaků francouzský Alstom a německý Siemens jednají o výměně částí svých divizí. Alstom, kterému ubývají zakázky, se chce zbavit divize pro výrobu turbín a dalších energetických zařízení. Zájem má americká General Electric (GE) a Siemens, uvedl francouzský ministr hospodářství Arnau Montebourg. Siemens výměnou za energetickou divizi Alstomu nabízí část své výroby vlaků a blíže nespecifikovanou částku v hotovosti. GE nabídla 13 miliard dolarů.

Alstom se po úbytku zakázek poohlížel po kupci energetické divize a zprvu se zdálo, že ho nalezne v Americe v podobě GE, pro niž odkoupení části Alstomu znamená příležitost pohltit konkurenci. Se svou nabídkou však přišel tradiční rival francouzského koncernu, německý Siemens. Jeho zásupci oznámili, že mají zájem o jednání a že jí napsali dopis, aby „signalizovali svou ochotu diskutovat o budoucích strategických příležitostech“.

Siemens nabídl Alstomu výměnu divizí, jejímž výsledkem by mohlo být ukončení německo-francouzské rivality, neboť by se každý koncern soustředil na jiné odvětví. Alstom by za energetiku dostal kromě peněz také polovinu dopravní divize Siemensu. Deník Le Figaro uvedl, že by se mělo jednat o část, která vyrábí rychlovlaky a lokomotivy. „Vznikli by dva evropští a světoví šampioni v energetice a dopravě – jedním by byl Siemens, druhým Alstom,“ přiblížil myšlenku francouzský ministr Montebourg.

Vedení Alstomu poté, co se německý koncern ozval, odložila jednání s druhým zájemcem. Podle zdroje agentury Reuters ale i nadále platí, že hlavním zájemcem o odkoupení části Alstomu je General Electric: „Alstom dostal pevnou nabídku od GE a Siemens projevil zájem. Není to na stejné úrovni.“

Prodej části Alstomu velice zajímá francouzskou vládu. V neděli o plánech firmy jednali ministři, podle úřadu prezidenta Francoise Hollanda se zabývali možnými dopady prodeje energetické divize na francouzskou energetickou bezpečnost. Stát je podle prezidentova úřadu pro Alstom důležitý především jako vlastník jeho největších zákazníků – státních železnic SNCF a polostátní elektrárenské společnosti EDF. V minulosti také stát firmu, která se dostala do hospodářských problémů, zachránil a zajistil její restrukturalizaci. Již tehdy o ni Siemens měl zájem, což se ale nezamlouvalo řediteli Alstomu Patricku Kronovi ani tehdejšímu prezidentovi Nicolasi Sarkozymu.

Alstom patří k významným železničním výrobcům a v mnoha ohledech průkopníkům. Z jeho dílny pochází rychlovlaky jezdící ve Francii, Španělsku či Itálii. Pozice firmy ještě stoupla v minulém desetiletí poté, co od Fiatu převzala i výrobu vlaků s naklápěcí skříní systému Pendolino. Případný zisk části Siemensu, která vyrábí vysokorychlostní vlaky, by znamenal, že se pod křídla Alstomu dostanou i soupravy ICE (resp. Velaro), s nimiž Siemens v posledních letech slavil úspěchy a kromě Německa jezdí například v Rusku, Číně či Španělsku. Alstom by také mohl získat výrobu lokomotiv Taurus, resp. jejich nástupců Vectron. Siemens si ale v případě, že by své rychlovlaky skutečně vyměnil za energetickou divizi Alstomu, chce ponechat výrobu regionálních vlaků. Těmi by tak francouzské strojírně nadále konkuroval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...