Problémy s předváděcími akcemi zaměřenými na důchodce řeší i ve Spojených státech. Tamní Úřad pro finanční ochranu spotřebitele tak připravuje zákon, který by stanovil, za jakých podmínek mohou prodejci věci nabízet. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl jeho ředitel Richard Cordray. Sám ale přiznává, že najít přesnou právní definici bude těžké. Ředitel úřadu, který zřídil prezident Barack Obama před třemi lety, také říká, že s prevencí musí více pomoct rodiny penzistů.
Šmejdi děsí i americké důchodce
"Říkáme tomu 'obědy zdarma' a snažíme se s tím bojovat několika způsoby. Jednak o tom obecně informovat a pak dávat mladším rodinným příslušníkům seniorů informace, jak poznat, že něco není v pořádku,„ uvedl Cordray. Podle něj je dalším bodem regulace různých certifikátů, které prodejci ukazují a “dělají se tím hodnověrnými".
Dají se podobné akce zakázat?
"Další věc, kterou zkoumáme, ale ještě to není v zákoně, je učinit prodejce zodpovědnými za to, co dělají. Aby nabízeli produkty, které jsou vhodné pro jejich obecenstvo. Je to poměrně těžko uchopitelný koncept - aby byly ty produkty kompatibilní s úrovní znalostí, porozuměním, sofistikovaností a životními podmínkami lidí, kterým to nabízejí. Je to složité vymezit a ještě jsme to úplně nedopilovali. Pracujeme na tom, ale kdy to bude hotovo, říct nemohu."
Máte ještě nějaké možnosti, jak tyto obědy zdarma regulovat?
"Nemůžeme prohlásit za nezákonné vzít někoho zdarma na oběd. To by sice vyřešilo hodně problémů, ale nejde to. Je to ale opravdu velký sociální problém. Senioři mají hodně volného času, možná bydlíte daleko od rodiny a nikdo se o vás nestará. A pak za vámi někdo přijde, o kom si myslíte, že mu můžete důvěřovat, a kdo má takzvaně na mysli vaše dobro - a potom se snadno dostanete do problémů."
GALERIE
videogallery_358926
Říkáte, že by se měla do prevence zapojit i rodina. Máte nějaké konkrétní programy, jak toho dosáhnout?
"Ano. Připravili jsme sérii doporučení zaměřených na lidi, jako jste vy a já. Na lidi, kteří možná nevědí, že se jejich rodiče stali obětí nějakých prodejců nebo poskytovatelů půjček. Jsou tam ale konkrétní věci, jak to zjistit. Třeba, že jim mizí peníze z účtu, nebo vidíte, že za ně někdo najednou může dělat některá rozhodnutí. A varovným signálem mohou jednoduše být i noví přátelé. Můžete si je prověřit a zjistit, jaké jsou důvody jejich přátelství. Hodně nabídek také přichází e-mailem nebo telefonem."
Rozumím tomu s těmi přáteli, ale přece nekontrolujete bankovní ani e-mailový účet svých rodičů…
„Ale slyšíte je o těchto věcech mluvit. A je nepravděpodobné, že byste si toho nevšimli, pokud jste s rodiči v nějakém pravidelném kontaktu.“