Šéf Boeingu odstoupil. Jeho nástupce věří v budoucnost problémových letadel 737 MAX

Šéf amerického výrobce letadel Boeing Dennis Muilenburg s okamžitou platností rezignoval a od 13. ledna se jeho nástupcem stane dosavadní šéf dozorčí rady David Calhoun. Oznámila to firma.

„Představenstvo se rozhodlo, že je nutná změna vedení, aby se obnovila důvěra ve společnost, která se snaží posunout dopředu a pracuje na narovnání vztahů s regulačními orgány, zákazníky a všemi dalšími zúčastněnými stranami,“ uvedl Boeing v pondělním prohlášení.

Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 MAX loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

Od letošního jara nesmějí tato letadla do vzduchu a termín jejich opětovného startu se už několikrát odsunul. Minulý týden firma navíc oznámila, že od ledna zastavuje jejich výrobu. Část analytiků uvedla, že toto rozhodnutí přijde firmu možná až na miliardu dolarů (téměř 23 miliard korun) měsíčně.

Experti se divili, proč nepadl už dříve

Krize kolem 737 MAX a jejich zákaz létání byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Nyní pětapadesátiletý Muilenburg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015. Ve funkci zpočátku zaznamenal velké úspěchy. V roce 2018 vykázal Boeing poprvé ve své více než stoleté historii stomiliardové tržby v dolarech. A cena akcií se do té doby dokonce ztrojnásobila.

Když držela Muilenburga ve funkci tak dlouho, ignorovala společnost učebnicové základy krizové komunikace, jakými se řídí jiné firmy, řekl v pondělí zpravodajskému serveru BBC profesor z vysoké školy Dartmouth's Tuck School of Business Paul Argenti. „Měl být pryč už dávno. Je součástí problému,“ dodal. 

Akcie Boeingu od března ztratily více než 20 procent. Na oznámení odchodu Muilenburga z funkce reagovaly akcie vzestupem.

Z provozu v Rentonu u Seattlu na západě Spojených států Boeing nehodlá propustit žádného ze zhruba 12 tisíc zaměstnanců, neplánuje pro ně ani nucenou dovolenou.

Firma nedávno uvedla, že zaměstnanci, kterých se pozastavení výroby týká, budou dál pracovat v pozicích souvisejících s letadly 737, případně je dočasně přeřadí na jiné projekty.

Kvůli problémům s letadly 737 MAX o polovinu klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk firmy. Meziročně se propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Celkové tržby firmy pak ve čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů.

Budoucí šéf Boeingu Calhoun v tiskové zprávě uvedl, že silně věří v budoucnost Boeingu a letadel 737 MAX. „Je mi ctí vést skvělou společnost a 150 tisíc oddaných pracovníků, kteří tvrdě pracují na vytvoření budoucnosti letectví.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...