Schodek rozpočtu navržený pro rok 2017 zůstal, i když ministerstvo snížilo příjmy a výdaje

Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem snížilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy o 15,4 miliardy korun. Důvodem poklesu je především zpřesnění příjmů z rozpočtu EU a dalších finančních mechanismů, vyplývá z aktuálního návrhu na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek rozpočtu zůstal na 60 miliardách korun.

Vláda začne o rozpočtu debatovat v pondělí 12. září, do konce měsíce jej musí schválit a poslat do Poslanecké sněmovny.

Do nového návrhu se promítly podle předkládací zprávy k rozpočtu aktualizované příjmy z EU a finančních mechanismů, které by proti červnovému materiálu měly být o více než 18 miliard nižší. Naopak o 3,3 miliardy by měly být vyšší daňové příjmy společně s příjmy na sociální zabezpečení, a to v souvislosti s aktualizací údajů podle červencové makroekonomické predikce ministerstva financí.

Celkové příjmy rozpočtu by tak měly příští rok být 1244,7 miliardy korun a výdaje 1304,7 miliardy korun.

Důvodem snížení odhadu příjmů z fondů EU bylo podle vyjádření ministerstva financí nižší čerpání peněz určených na projekty EU v první polovině roku 2016. Nespotřebované peníze podle úřadu doplní finance určené pro rok 2017, a v průběhu roku tak bude možné využít rozpočtové opatření na navýšení příjmů a výdajů rozpočtu.

„Ministerstvo financí předpokládá, že návrh státního rozpočtu Česka na rok 2017 a střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2018 a 2019 bude upraven podle výsledků jednání vlády, včetně doladění vnitřní konzistence, vazeb a metodické správnosti rozpočtů kapitol a dalších příloh rozpočtové dokumentace,“ uvedl úřad.

Návrh dál předpokládá, že deficit veřejných financí by měl být v letech 2017 až 2019 ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu. EU požaduje deficit pod třemi procenty.

Důležité je, že koncem roku budeme mít absolutně nižší dluh než v době, kdy nastupovala naše koaliční vláda.
Andrej Babiš
ministr financí
15 minut
Ministr financí Babiš (ANO) v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Rozpočet počítá s růstem platů učitelů nebo zdravotníků, zvýšením peněz za státní pojištěnce a růstem důchodů. Platy učitelů již od letošního září stouply o osm procent, platové tarify stouply o šest procent. Od listopadu by měly stoupnout mzdy policistům, hasičům, pracovníkům ve veřejné sféře, ale také asi 22 tisícům vojáků.

Kabinet rovněž na jaře rozhodl, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. Vláda schválila i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy korun.

Návrh rozpočtu vychází z červencové makroekonomické predikce ministerstva financí. V ní úřad počítá pro příští rok s růstem ekonomiky o 2,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...