Sarkozy začíná couvat - zjemňuje důchodovou reformu

Paříž – Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zařadil zpátečku. Bude totiž upravovat svoji kontroverzní důchodovou reformu. Úpravy se dotknou například matek s více dětmi nebo rodičů postižených dětí. Sarkozy požádal vládu, aby tyto návrhy na úpravy předložila Senátu, který důchodovou reformu od úterý projednává. Informaci dnes přinesl prezidentský palác.

Sarkozyho úpravy přijdou Francii na 3,4 miliardy eur

První Sarkozyho úprava se týká 130 tisíc matek, které se narodily v letech 1951 až 1955. Podle ní matky tří a více dětí, které přerušily zaměstnání, aby se dětem věnovaly, budou do důchodu i nadále odcházet v 65 letech. Reforma pro ně přitom plánovala odchod až v 67 letech. Podle ministra práce Erica Woertha jde o „silné opatření, které odpovídá reálným a zřetelným obavám“. Stejné opatření bude platit pro rodiče postižených dětí. Na výši jejich penze se přitom dřívější odchod do důchodu neprojeví. Tyto úpravy přijdou stát na 3,4 miliardy eur (85 miliard korun).

Prezident už reformu upravoval dříve. Tehdy zmírnil podmínky pro osoby vykonávající fyzicky náročná povolání a pro ty, kdo začali pracovat v nízkém věku. Podlehl tak rozsáhlým manifestacím a stávkám ze 7. září. Sarkozy však odmítá ustoupit od jádra reformy, kterým je zvýšení důchodového věku.

Francouzi se reformě brání zuby nehty

Konflikt kolem nepopulární důchodové reformy se ve Francii neustále stupňuje. Odbory již informovaly o stávce v pařížské veřejné dopravě, která začne 12. října a bude časově neomezená. Ke stávce také odboráři vyzvali železnice. Nepůjde přitom o první protest. V sobotu proti reformě už počtvrté manifestovaly statisíce lidí. Podle oficiálních odhadů jich bylo na 900 tisíc, podle odborů tři miliony. Akce měly podporu 71 procent obyvatel.

Reakce levice

Levice označuje ústupky vlády za „kouřovou clonu“. „Není to pokrok, nýbrž zachování opatření, která tady už jsou,“ řekla senátorka za socialisty Christiane Demontésová.

Návrh reformy zahrnuje zvýšení minimálního věku pro odchod do důchodu do roku 2018 o dva roky na 62 let. Reforma chce také zvýšit minimální počet odpracovaných let pro nárok na plný důchod a posunout hranice pro plný důchod z 65 na 67 let. Vláda tvrdí, že reforma je nezbytná, nemá-li se důchodový systém zhroutit. Jeho schodek se v posledních dvou letech ztrojnásobil.

Francouzi vyšli do ulic
Zdroj: ČTK/AP/Laurent Cipriani

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 12 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...