Sarkozy začíná couvat - zjemňuje důchodovou reformu

Paříž – Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zařadil zpátečku. Bude totiž upravovat svoji kontroverzní důchodovou reformu. Úpravy se dotknou například matek s více dětmi nebo rodičů postižených dětí. Sarkozy požádal vládu, aby tyto návrhy na úpravy předložila Senátu, který důchodovou reformu od úterý projednává. Informaci dnes přinesl prezidentský palác.

Sarkozyho úpravy přijdou Francii na 3,4 miliardy eur

První Sarkozyho úprava se týká 130 tisíc matek, které se narodily v letech 1951 až 1955. Podle ní matky tří a více dětí, které přerušily zaměstnání, aby se dětem věnovaly, budou do důchodu i nadále odcházet v 65 letech. Reforma pro ně přitom plánovala odchod až v 67 letech. Podle ministra práce Erica Woertha jde o „silné opatření, které odpovídá reálným a zřetelným obavám“. Stejné opatření bude platit pro rodiče postižených dětí. Na výši jejich penze se přitom dřívější odchod do důchodu neprojeví. Tyto úpravy přijdou stát na 3,4 miliardy eur (85 miliard korun).

Prezident už reformu upravoval dříve. Tehdy zmírnil podmínky pro osoby vykonávající fyzicky náročná povolání a pro ty, kdo začali pracovat v nízkém věku. Podlehl tak rozsáhlým manifestacím a stávkám ze 7. září. Sarkozy však odmítá ustoupit od jádra reformy, kterým je zvýšení důchodového věku.

Francouzi se reformě brání zuby nehty

Konflikt kolem nepopulární důchodové reformy se ve Francii neustále stupňuje. Odbory již informovaly o stávce v pařížské veřejné dopravě, která začne 12. října a bude časově neomezená. Ke stávce také odboráři vyzvali železnice. Nepůjde přitom o první protest. V sobotu proti reformě už počtvrté manifestovaly statisíce lidí. Podle oficiálních odhadů jich bylo na 900 tisíc, podle odborů tři miliony. Akce měly podporu 71 procent obyvatel.

Reakce levice

Levice označuje ústupky vlády za „kouřovou clonu“. „Není to pokrok, nýbrž zachování opatření, která tady už jsou,“ řekla senátorka za socialisty Christiane Demontésová.

Návrh reformy zahrnuje zvýšení minimálního věku pro odchod do důchodu do roku 2018 o dva roky na 62 let. Reforma chce také zvýšit minimální počet odpracovaných let pro nárok na plný důchod a posunout hranice pro plný důchod z 65 na 67 let. Vláda tvrdí, že reforma je nezbytná, nemá-li se důchodový systém zhroutit. Jeho schodek se v posledních dvou letech ztrojnásobil.

Francouzi vyšli do ulic
Zdroj: ČTK/AP/Laurent Cipriani

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 12 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 19 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.