Praha – Pravděpodobnost, že mladí lidé ve věku 15 až 34 let nenajdou do jednoho roku po ukončení studia práci, loni klesla na 24,6 % z hodnoty 28,8 % v roce 2012. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu. Statistici upozornili, že potenciál úspěchu při hledání místa je už při vstupu na trh práce významně ovlivněn úrovní dosaženého vzdělání.
Nejlehčí vstup na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost, že se jim do jednoho roku od získání diplomu nepodaří najít práci, se pohybuje kolem 15 %. U osob se středním vzděláním bez maturity je to kolem 30 %. U lidí se základním vzděláním je naopak výrazně vyšší, až 80 %. „V podstatě již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné,“ komentoval čísla Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Podle analytika společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského mají největší šanci získat práci absolventi IT a strojírenských oborů. „To jsou obory, ve kterých jsou absolventi velmi žádaní,“ podotkl Dombrovský. „Potom je tady celá řada pozic v obchodu a prodeji, v administrativě, v call centrech, ve službách a tak dále, kde jsou taky řádově tisíce dostupných míst, ale konkurence mezi uchazeči je výrazně vyšší. Absolventi tam typicky začínají na pozici, kde úplně neuplatní vzdělání, které na škole nabyli,“ dodal.
U lidí s nižší kvalifikací je poptávka především po specializovaných pracovnících, jako jsou řidiči, svářeči nebo CNC operátoři. „Tam je problém v tom, že se někdy nepotkává poptávka firem s nabídkou ze strany absolventů. To znamená, že člověk může vystudovat učiliště se správnou specializací, která je na trhu velmi žádaná, ale pokud je ve špatném regionu, tak má smůlu. Musí potom uvažovat o stěhování za prací,“ vysvětlil Dombrovský. Poukázal však na to, že ochota stěhovat se za prací je v České republice obecně velmi nízká.
Jak již bylo zmíněno, pod největším tlakem se na trhu práce nacházejí lidé se základním vzděláním – vhodná místa jim totiž zabírají pracovníci s vyšší kvalifikací. „Například absolventi vysokých škol, kteří mají ekonomické či společenskovědní zaměření a nenajdou práci ve svém oboru, tak obsazují pozice, které by normálně obsadili lidé s maturitou. A tito zase vytěsňují lidi se základním vzděláním,“ upozornil expert.
Na zaměstnávání mladých se citelně projevila krize
Za poslední dekádu byla pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých nejnižší těsně před začátkem ekonomické krize v roce 2008, kdy činila 19,1 %. Naopak v roce 2010 vyšplhala na 30,8 %. Bylo to v době, kdy se ekonomika vzpamatovávala z celoroční recese. „Mladí lidé se stali obětí ekonomické krize, jsou citlivější na stav ekonomiky,“ dodal Nývlt.
Z regionálního pohledu panuje nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji nenajde práci po ukončení studia v průměru každý třetí mladý člověk. Naproti tomu v Praze se s tímto problémem potýká pouze každý dvacátý.
Gabriela Strašilová z ČSÚ upozornila, že vysokou nezaměstnanost mladých řeší celá Evropa. Některé státy se s ní vyrovnávají úspěšněji, například Německo a Rakousko. Pro státy v jižní Evropě, které byly hospodářskou krizí postiženy nejvíc, je však situace jen těžko řešitelná. Nezaměstnanost mladých v některých regionech dosahuje až 50 %.
Ačkoliv Česko v evropském srovnání vyniká relativně nízkou mírou nezaměstnanosti, existují obory, v nichž se práce hledá výrazně hůř. Například pomocní a nekvalifikovaní pracovníci mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že přijdou o práci než specialisté nebo manažeři. Roli hraje i věk. „Nezaměstnanost mladých nás ve srovnání s Evropou opravdu netrápí tolik jako třeba dlouhodobá nezaměstnanost lidí nad 50 let,“ míní Dombrovský.
Česko se vyznačuje taky relativně vyšší nezaměstnanosti žen, která činí 8,3 % (nezaměstnaných mužů je jen 5,9 %). V krátké době po ukončení studia jsou přitom rozdíly mezi pohlavími nepatrné – u žen dosáhla pravděpodobnost nezaměstnanosti 24,7 %, u mužů 25,5 %. Nůžky se začínají rozevírat ve chvíli, kdy mladí lidé zakládají rodiny – doma s dětmi zůstává mnohem více žen než mužů, což jim komplikuje pozdější návrat do práce.
