Průměrná mzda v Česku je nyní 26 072 korun. Reálně, po odečtení inflace, v letošním třetím čtvrtletí vzrostla o 3,4 procenta. Podle dostupných údajů jde o nejrychlejší nominální růst mezd od čtvrtého čtvrtletí 2009. Analytiky tato dynamika růstu mezd překvapila.
„Dynamika mezd pozitivně překvapila, což naznačuje, že silný ekonomický růst a pokles nezaměstnanosti se již začíná citelněji projevovat ve mzdovém vývoji a snaze firem udržet, respektive získat, na trhu vhodnou pracovní sílu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Růst mezd ve třetím čtvrtletí také podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy potvrzuje obrázek české ekonomiky coby solidně rostoucího hospodářství. „Růst mezd nabral na obrátkách, za letošek překoná tři procenta a své poměrně svižné tempo udrží i do příštího roku,“ uvedl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že silný růst bude pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí, kdy růst mzdy podpoří listopadové zvýšení platů ve státním sektoru. A podle analytika Home Credit Michala Kozuba není důvod, proč by mzdy neměly růst i v dalších měsících. „Zajímavé budou pravděpodobně výsledky za první čtvrtletí, kam se promítne u řady zaměstnanců případné vyplácení bonusů za letošní rok, který byl obecně úspěšný. Dá se tedy očekávat, že i tam přijde silný růst mezd,“ nastínil.
To, co máme v peněžence, pořád není žádná sláva
Medián mezd, tedy jakýsi „zlatý střed“, kdy polovina mezd je nižší a druhá vyšší, činí 22 531 korun. To je zhruba 834 eur. „To při ceně piva pět eur na sjezdovce není žádná sláva,“ upozorňuje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Je také potřeba si podle analytiků uvědomit, kde průměrná mzda rostla. Průmysl si polepšil o 3,7 procenta, zdravotnictví o 5,6 procenta, obchod o 3,6 procenta a veřejná správa o 4,1 procenta. „Jenže ti, kteří mají hanebně nízké mzdy, zaznamenali i nízký růst. Růst mezd ve vzdělávání činí jen 1,6 procenta. Tímto bohužel konkurenceschopnost země nezvedneme,“ dodává Pikora.
Důležitý je dlouhodobý trend v růstu mezd
Každopádně není podle něho až tak důležité, o kolik rostou mzdy v jednotlivém kvartále, mnohem důležitější je dlouhodobější trend. A ten je rostoucí. Průměrné tempo růstu mezd za čtyři čtvrtletí činí 2,9 procenta. Vyšší byl průměr naposledy ve třetím kvartále 2010. „Jinými slovy, takto silný trend tu už pět let nebyl,“ zdůrazňuje Pikora.
To se podle něj pak odráží i ve větší poptávce domácností. „Když si navíc vezmeme nízkou nezaměstnanost, je přirozené, že maloobchodní tržby rostly v říjnu o 5,6 procenta. Pokud je očistíme od vlivu počtu pracovních dní, tak dokonce o 6,8 procenta. Trh přitom čekal růst jen 4,5 procenta,“ uvedl Pikora.
Soukromá sféra pak rostla o něco rychleji než státní. A tento vývoj bude podle hlavního ekonoma Citibank Jaromíra Šindela pravděpodobně dále pokračovat, stejně jako oživení v sektoru služeb.
Zdravotní sestra v Hradci bere i dvojnásobně více než v Praze
Statistici zveřejnili údaje pro jednotlivé kraje, z nich však nevyplývá, jak si vedou jednotlivé profese a odvětví. Takový pohled do peněženek připravila společnost Grafton recruitment. Její každoroční průzkum, který má web ČT24 k dispozici, vycházel z dat letošního prvního čtvrtletí.
Mimo jiné z něj vyplývá, že Praha nemusí být pokaždé tahounem mezd. Například zdravotní sestra v Hradci bere i dvojnásobně více než v metropoli, nebo třeba elektrikář v Liberci může mít až o deset tisíc korun vyšší mzdu než jeho kolega v hlavním městě.
Navíc podle obchodního ředitele Martina Ježka nové investiční projekty v některých regionech mohou v budoucnu vést k větším mzdovým rozdílům než dosud.
