Mzdy rostly téměř ve všech oborech. „Zlatý střed“ je 22 531 korun

V období od července do září stoupla průměrná mzda o 944 korun na 26 072. Nominálně vzrostla o 3,8 procenta, reálně – tedy po odečtení inflace - o 3,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici přitom odhadovali reálný růst kolem tří procent.

Medián mezd činil ve třetím čtvrtletí 22 531 korun, meziročně byl tedy o 3,9 procenta vyšší. Medián je v podstatě hodnota mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení - to znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. U mužů činil medián 24 759, u žen 20 014 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 11 145 a 41 753 korunami.

Spotřebitelské ceny ve třetím čtvrtletí stouply o 0,4 procenta, objem mezd se zvýšil o 5,4 procenta a počet zaměstnanců vzrostl o 1,6 procenta.

Přidávalo se všude

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 3,8 procenta a reálně o 3,4 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 3,5 procenta, reálně byla vyšší o 3,1 procenta.

Za tři čtvrtletí letošního roku pak průměrná mzda vzrostla meziročně o 803 korun na 25 903 korun. Po odečtení inflace je to ve srovnání se stejným obdobím loni nárůst o 2,8 procenta.

Podle odborů ale není tempo růstu mezd dostatečné a mělo by se výrazně zvýšit. Čeští zaměstnanci si zaslouží mnohem vyšší mzdy, míní šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Za čtyři roky reálná mzda vzrostla pouze o 2,8 procenta, upozornil makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungermann. 

„Platy teď nejvíc vzrostly v pohostinství a v těchto službách, nutno ale říct, že právě v pohostinství jsou vůbec nejnižší průměrné platy. Tam jsou platy kolem sedmnácti tisíc,“ zmínil Ungermann s tím, že je to extrémně nízké. „Možná se dopředu počítá s tím, že lidé dostávají něco mimo, na spropitném, a to nevím, jestli je dobře,“ dodal.

Myslíme si, že by tempo růstu mezd mělo být výrazně zvýšeno.
Josef Středula
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun

V porovnání s ostatními kraji si nejvíce polepšili Pražané. Zde se ve třetím čtvrtletí  průměrná mzda meziročně zvýšila o 927 korun na 33 167 korun. Vydělávali tak nejvíce,  ale na druhou stranu meziroční růst jejich mzdy o 2,9 procenta byl opět nejnižší. Reálně, po odečtení inflace, jim mzda stoupla o 2,5 procenta. Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun. 

V žádném jiném kraji mzdy už nepřekročily celostátní průměr. Nejblíže mu byl Středočeský kraj, kde lidé v průměru vydělávali 25 919 korun. Následoval Jihomoravský kraj s průměrnou mzdou 25 428 korun. Na opačné straně žebříčku skončil Karlovarský kraj s 22 519 korunami. Z hlediska procentuálního růstu na tom byl tento region ale dobře, průměrná mzda tam meziročně stoupla o 4,6 procenta. Vůbec nejvíce, o 4,7 procenta, pak stoupl mzdový průměr na jihu Čech.