Mzdy rostly téměř ve všech oborech. „Zlatý střed“ je 22 531 korun

V období od července do září stoupla průměrná mzda o 944 korun na 26 072. Nominálně vzrostla o 3,8 procenta, reálně – tedy po odečtení inflace - o 3,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici přitom odhadovali reálný růst kolem tří procent.

Medián mezd činil ve třetím čtvrtletí 22 531 korun, meziročně byl tedy o 3,9 procenta vyšší. Medián je v podstatě hodnota mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení - to znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. U mužů činil medián 24 759, u žen 20 014 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 11 145 a 41 753 korunami.

Spotřebitelské ceny ve třetím čtvrtletí stouply o 0,4 procenta, objem mezd se zvýšil o 5,4 procenta a počet zaměstnanců vzrostl o 1,6 procenta.

Přidávalo se všude

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 3,8 procenta a reálně o 3,4 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 3,5 procenta, reálně byla vyšší o 3,1 procenta.

Za tři čtvrtletí letošního roku pak průměrná mzda vzrostla meziročně o 803 korun na 25 903 korun. Po odečtení inflace je to ve srovnání se stejným obdobím loni nárůst o 2,8 procenta.

Podle odborů ale není tempo růstu mezd dostatečné a mělo by se výrazně zvýšit. Čeští zaměstnanci si zaslouží mnohem vyšší mzdy, míní šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Za čtyři roky reálná mzda vzrostla pouze o 2,8 procenta, upozornil makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungermann. 

„Platy teď nejvíc vzrostly v pohostinství a v těchto službách, nutno ale říct, že právě v pohostinství jsou vůbec nejnižší průměrné platy. Tam jsou platy kolem sedmnácti tisíc,“ zmínil Ungermann s tím, že je to extrémně nízké. „Možná se dopředu počítá s tím, že lidé dostávají něco mimo, na spropitném, a to nevím, jestli je dobře,“ dodal.

Myslíme si, že by tempo růstu mezd mělo být výrazně zvýšeno.
Josef Středula
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun

V porovnání s ostatními kraji si nejvíce polepšili Pražané. Zde se ve třetím čtvrtletí  průměrná mzda meziročně zvýšila o 927 korun na 33 167 korun. Vydělávali tak nejvíce,  ale na druhou stranu meziroční růst jejich mzdy o 2,9 procenta byl opět nejnižší. Reálně, po odečtení inflace, jim mzda stoupla o 2,5 procenta. Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun. 

V žádném jiném kraji mzdy už nepřekročily celostátní průměr. Nejblíže mu byl Středočeský kraj, kde lidé v průměru vydělávali 25 919 korun. Následoval Jihomoravský kraj s průměrnou mzdou 25 428 korun. Na opačné straně žebříčku skončil Karlovarský kraj s 22 519 korunami. Z hlediska procentuálního růstu na tom byl tento region ale dobře, průměrná mzda tam meziročně stoupla o 4,6 procenta. Vůbec nejvíce, o 4,7 procenta, pak stoupl mzdový průměr na jihu Čech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...