Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy

Praha - Rusko-ukrajinský spor ohledně zemního plynu eskaluje v Česku i v Evropě. V noci na dnešek byly zcela zastaveny dodávky, které do České republiky proudí z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Společnost RWE Transgas uklidňuje, že v zásobnících je plynu dost. V průběhu noci navíc Transgas vyjednal zvýšení dodávek plynu severní cestou. Nepředpokládá proto přímý dopad na české odběratele.

„Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z Východu. V současné době se nám daří pokrývat spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský v rozhovoru pro Českou televizi. „Nepředpokládáme, že by tato situace měla mít dopad na naše odběratele v České republice,“ dodal. Žádná zvláštní opatření společnost podle něj proto nechystá.

Transgas uklidňuje domácnosti, přesto varoval velké odběratele

Transgas nyní zásobuje Českou republiku dodávkami z Norska a zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících, uvedla společnost v tiskovém prohlášení. „Zároveň se nám podařilo ve spolupráci s koncernem RWE zajistit větší dodávky zemního plynu. Ty proudí do České republiky severní cestou společně s norským plynem a plně kompenzují vzniklou situaci,“ dodala firma ve svém prohlášení.

Z Norska do Česka denně proudí 17 milionů kubíků plynu, dalších 40 se pak čerpá z tuzemských zásobníků. Možným problémem je však jejich kapacita. Při současném odběru mohou Česko zásobovat několik týdnů. Pokud by tak celý spor trval déle, musela by na řadu přijít úsporná opatření. Ta by se sice nedotkla domácností, ale pocítily by je velké průmyslové podniky.

„Naše zákazníky s odběrem nad pět milionů kubických metrů za rok jsme předběžně informovali, aby se připravili na tu eventualitu, že by byli požádáni o zkrácení odběru,“ přiznal na dnešní tiskové konferenci Tomáš Varcop z představenstva RWE. O tom, že by taková varianta nastala, však nechce spekulovat ani Transgas, ani vláda.

Do celé problematiky se vložil i prezident Václav Klaus. Prezident dnes telefonicky přibližně půl hodiny hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Po večerním setkání se členy Evropské komise na Pražském hradě pak Klaus uvedl, že rusko-ukrajinská plynová krize není
evropskou záležitostí, ale hospodářskou záležitostí mezi Ruskem a
Ukrajinou.

Nad obnovením dodávek z východu se vznáší otazník

Kdy se podaří obnovit dodávky plynu z Ruska, si zatím nikdo netroufá odhadovat. „Můžete se domáhat (svých práv), jak chcete. Ta situace je zakletá mezi Ruskem a Ukrajinou a do tohoto sporu my nechceme ani nemůžeme vstupovat,“ poznamenal Chalupský. On i jeho firma zatím tají, zda mají nějaké smluvní páky, kterými by mohli Rusko přinutit k obnovení dodávek. Chalupský pouze prozradil, že RWE má smlouvu uzavřenou s dceřinou společností Gazpromu Gazprom Exportem a kontrakt má dlouhodobý charakter, délka jeho trvání je třicet let.

Žádné signály, že by v nejbližších hodinách mělo dojít ke změně situace, se totiž zatím neobjevily. „Nic takového se nedá pravděpodobně čekat… Ruští představitelé jasně řekli, že Gazprom neobnoví dodávky do doby, než Kyjev podepíše dohodu o cenách na rok 2009, což nyní není reálné,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Plyn chybí po celé Evropě

S potížemi v důsledku nižších nebo žádných dodávek plynu se potýká řada evropských zemí. V úterý se zcela bez dodávek ocitl Balkán, Slovensko vyhlásilo nouzový stav. Na Slovensku mohou s nižším odběrem pravděpodobně počítat velcí klienti. Domácností, nemocnic a škol se regulace dotknout nemá.

Rakousko v úterý dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly, Turecko zvažuje nabídku Íránu, že bude plyn odebírat od něj. Energetické firmy v Německu varovaly, že největší evropská ekonomika se může potýkat s nedostatkem plynu.

Důvodem krize je spor Ukrajiny s Ruskem; Ukrajina údajně nechce přistoupit na nové obchodní podmínky a platit za ruský plyn tržní ceny.

Říman: Je třeba jednat

Pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou, chce EU přitvrdit. „Na dopisy není čas, na nóty není čas, je třeba jednat,“ uvedl Martin Říman pro Českou televizi. Jednání se uskuteční již ve čtvrtek mezi ruských Gazpromem a ukrajinským Naftogazem za přítomnosti Evropské komise a předsedající země EU - tedy Česka.

Nynější spor není první, který mezi sebou obě země mají. Podobná situace nastala před třemi lety, tehdy ale byla Česká republika problémů prakticky ušetřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 5 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.