Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy

Praha - Rusko-ukrajinský spor ohledně zemního plynu eskaluje v Česku i v Evropě. V noci na dnešek byly zcela zastaveny dodávky, které do České republiky proudí z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Společnost RWE Transgas uklidňuje, že v zásobnících je plynu dost. V průběhu noci navíc Transgas vyjednal zvýšení dodávek plynu severní cestou. Nepředpokládá proto přímý dopad na české odběratele.

„Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z Východu. V současné době se nám daří pokrývat spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský v rozhovoru pro Českou televizi. „Nepředpokládáme, že by tato situace měla mít dopad na naše odběratele v České republice,“ dodal. Žádná zvláštní opatření společnost podle něj proto nechystá.

Transgas uklidňuje domácnosti, přesto varoval velké odběratele

Transgas nyní zásobuje Českou republiku dodávkami z Norska a zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících, uvedla společnost v tiskovém prohlášení. „Zároveň se nám podařilo ve spolupráci s koncernem RWE zajistit větší dodávky zemního plynu. Ty proudí do České republiky severní cestou společně s norským plynem a plně kompenzují vzniklou situaci,“ dodala firma ve svém prohlášení.

Z Norska do Česka denně proudí 17 milionů kubíků plynu, dalších 40 se pak čerpá z tuzemských zásobníků. Možným problémem je však jejich kapacita. Při současném odběru mohou Česko zásobovat několik týdnů. Pokud by tak celý spor trval déle, musela by na řadu přijít úsporná opatření. Ta by se sice nedotkla domácností, ale pocítily by je velké průmyslové podniky.

„Naše zákazníky s odběrem nad pět milionů kubických metrů za rok jsme předběžně informovali, aby se připravili na tu eventualitu, že by byli požádáni o zkrácení odběru,“ přiznal na dnešní tiskové konferenci Tomáš Varcop z představenstva RWE. O tom, že by taková varianta nastala, však nechce spekulovat ani Transgas, ani vláda.

Do celé problematiky se vložil i prezident Václav Klaus. Prezident dnes telefonicky přibližně půl hodiny hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Po večerním setkání se členy Evropské komise na Pražském hradě pak Klaus uvedl, že rusko-ukrajinská plynová krize není
evropskou záležitostí, ale hospodářskou záležitostí mezi Ruskem a
Ukrajinou.

Nad obnovením dodávek z východu se vznáší otazník

Kdy se podaří obnovit dodávky plynu z Ruska, si zatím nikdo netroufá odhadovat. „Můžete se domáhat (svých práv), jak chcete. Ta situace je zakletá mezi Ruskem a Ukrajinou a do tohoto sporu my nechceme ani nemůžeme vstupovat,“ poznamenal Chalupský. On i jeho firma zatím tají, zda mají nějaké smluvní páky, kterými by mohli Rusko přinutit k obnovení dodávek. Chalupský pouze prozradil, že RWE má smlouvu uzavřenou s dceřinou společností Gazpromu Gazprom Exportem a kontrakt má dlouhodobý charakter, délka jeho trvání je třicet let.

Žádné signály, že by v nejbližších hodinách mělo dojít ke změně situace, se totiž zatím neobjevily. „Nic takového se nedá pravděpodobně čekat… Ruští představitelé jasně řekli, že Gazprom neobnoví dodávky do doby, než Kyjev podepíše dohodu o cenách na rok 2009, což nyní není reálné,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Plyn chybí po celé Evropě

S potížemi v důsledku nižších nebo žádných dodávek plynu se potýká řada evropských zemí. V úterý se zcela bez dodávek ocitl Balkán, Slovensko vyhlásilo nouzový stav. Na Slovensku mohou s nižším odběrem pravděpodobně počítat velcí klienti. Domácností, nemocnic a škol se regulace dotknout nemá.

Rakousko v úterý dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly, Turecko zvažuje nabídku Íránu, že bude plyn odebírat od něj. Energetické firmy v Německu varovaly, že největší evropská ekonomika se může potýkat s nedostatkem plynu.

Důvodem krize je spor Ukrajiny s Ruskem; Ukrajina údajně nechce přistoupit na nové obchodní podmínky a platit za ruský plyn tržní ceny.

Říman: Je třeba jednat

Pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou, chce EU přitvrdit. „Na dopisy není čas, na nóty není čas, je třeba jednat,“ uvedl Martin Říman pro Českou televizi. Jednání se uskuteční již ve čtvrtek mezi ruských Gazpromem a ukrajinským Naftogazem za přítomnosti Evropské komise a předsedající země EU - tedy Česka.

Nynější spor není první, který mezi sebou obě země mají. Podobná situace nastala před třemi lety, tehdy ale byla Česká republika problémů prakticky ušetřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.