Rusko a Ukrajina se dohodly na dodávkách plynu

Brusel – Rusko a Ukrajina se na čtvrtečním večerním jednání dohodly na dodávkách plynu pro nadcházející zimní období do března 2015. Jednání v Bruselu zprostředkovávala Evropská komise. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyjádřil naději, že uzavřená dohoda může být „prvním zábleskem“ naděje na cestě k řešení krize v ukrajinsko-ruských vztazích.

„Nemůže být lepšího konce mého mandátu,“ komentoval podpis dohody šéf Evropské komise José Barroso, který byl rovněž přítomen (Barroso ve funkci končí v pátek 31. října). Upřesnil, že dohody bylo dosaženo jak ohledně ukrajinského dluhu, tak ohledně dočasné smlouvy o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v zimním období. „Není důvodu, proč by Ukrajinci v zimě mrzli,“ poznamenal Barroso.

Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů a stane se zárukou evropské energetické bezpečnosti v nadcházející zimě. Kyjev je s pomocí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie schopen uhradit veškeré své účty, ujistil německý eurokomisař. Rusko na oplátku poskytne Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan doplnil, že vzhledem k poklesu ceny ropy, která má vliv na ceny plynu, bude Ukrajina platit do konce roku 378 dolarů a v prvním čtvrtletí příštího roku 365 dolarů za tisíc kubíků. Oproti smluvní ceně 385 dolarů tak bude faktická cena nižší. Podle analytika Jiřího Gavora by stávající cenová úroveň mohla být dobrou základnou pro déletrvající kontrakt.

Dokázali jsme najít kompromis, pochvaloval si ruský ministr

Co se týče dluhu, zaplatí Ukrajina v nejbližší době ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů, do konce roku pak bude splaceno celkem 3,1 miliardy. „Nebylo to lehké. Ale dokázali jsme najít kompromis v mnoha věcech. Rusko udělalo kompromis ohledně cen a rozdělení dluhu,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Po zaplacení první splátky ve výši 1,45 miliardy dolarů budou dodávky plynu Ukrajině obnoveny do 48 hodin. Potvrdil to šéf Gazpromu Alexej Miller. „Rozhodnutí, které jsme udělali, zajistí energetickou bezpečnost Ukrajině, ale zároveň zajistí i bezpečné zásobování plynem napříč Evropskou unií,“ nechal se slyšet ukrajinský ministr energetiky Prodan.

„Myslím si, že všechny zúčastněné strany si oddechly. (…) Tato dohoda nabízí dostatečný časový prostor – až do března mohou strany jednat o tom, co bude pak,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová dohodu přivítali. Konstatovali, že Evropská unie učiní vše proto, aby napomohla ke zdárnému naplnění závazků. Vyslovili se rovněž pro bezodkladnou realizaci tzv. minských dohod, které kromě zastavení palby na východě Ukrajiny předpokládají i vytvoření nárazníkové zóny na Donbasu, výměnu zajatců a decentralizaci ukrajinské státní správy.

Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu platit za dodávky. Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu nicméně vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...