Rusko a Ukrajina našly společnou řeč. Plyn z východu dál poteče

Berlín – Ukrajina a Rusko se prý dokázaly dohodnout na zaplacení části dluhu za plyn a zimních dodávkách. Oznámil to komisař EU pro energetiku Günther Oettinger, který jednání mezi ministry obou zemí zprostředkoval. Podle Oettingera Ukrajina do konce října zaplatí dvě miliardy dolarů z dluhu za dodávky ruského plynu v minulosti. Dalších 1,1 miliardy dolarů zaplatí do konce roku. Dohodu ještě musí potvrdit vlády obou zemí.

Nahrávám video

O celkové výši ukrajinského dluhu za ruský plyn rozhoduje arbitráž ve Stockholmu. Podle Oettingera se ale nedá rozhodnutí čekat dřív než příští rok v létě. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny i Evropy v nadcházející zimě proto bylo potřeba přijmout přechodné opatření. „Pokud arbitráž vyhoví ukrajinské straně, bude zaplacením těchto 3,1 miliardy dolarů dluh zcela uhrazen. Pokud vyhoví ruské straně, bude Ukrajina muset doplatit dodatečných 2,5 miliardy dolarů,“ řekl eurokomisař.

Po uhrazení 3,1 miliardy dolarů bude Rusko na základě předběžných plateb dodávat Ukrajině plyn v letošní zimě. Dohoda by měla platit po dobu šesti měsíců. Na jejím základě by měla Ukrajina platit za odebraný plyn 385 dolarů za 1000 metrů krychlových. Rusko by podle této dohody mělo Ukrajině dodat pět miliard metrů krychlových plynu s opcí na další odběr, pokud to bude počasí vyžadovat. 

Rusko loni snížilo cenu plynu pro Ukrajinu na 268,50 dolaru za tisíc metrů krychlových poté, co se tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl odstoupit od podpisu asociační smlouvy s Evropskou unií. Po svržení Janukovyče však Rusko cenu zvýšilo na 485 dolarů. V srpnu Moskva uvedla, že je ochotna snížit cenu o 100 dolarů, Kyjev ale dosud trval na návratu k ceně 268,50 dolaru. 

Plyn
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan dnes vyjádřil ochotu přistoupit na cenu 385 dolarů za tisíc metrů krychlových. Podle něj to ale je přechodné řešení pouze na dobu šesti měsíců, poté se bude Ukrajina snažit cenu opět snížit.

Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a kvůli nezaplaceným účtům ze strany Kyjeva. Předchozí třístranné rozhovory, které Oettinger vede za Evropskou unii, skončily 16. června bez výsledku. Zástupce EU měl v dnešním jednání na paměti i energetickou bezpečnost v EU. Některé evropské země, zejména Polsko a Slovensko, si v posledních týdnech stěžují na pokles dodávek plynu z Ruska a obavy vládnou zejména z toho, jak se Rusko zachová během nadcházející zimy. 

Maďarsko ve čtvrtek oznámilo, že kvůli potřebě pokrýt domácí poptávku dodávky plynu na Ukrajinu pozastavuje. Rusko je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Plyn dodávaný Gazpromem pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...