Rusko a Ukrajina našly společnou řeč. Plyn z východu dál poteče

Berlín – Ukrajina a Rusko se prý dokázaly dohodnout na zaplacení části dluhu za plyn a zimních dodávkách. Oznámil to komisař EU pro energetiku Günther Oettinger, který jednání mezi ministry obou zemí zprostředkoval. Podle Oettingera Ukrajina do konce října zaplatí dvě miliardy dolarů z dluhu za dodávky ruského plynu v minulosti. Dalších 1,1 miliardy dolarů zaplatí do konce roku. Dohodu ještě musí potvrdit vlády obou zemí.

Nahrávám video
Kajtman: Dohoda je příslib, ale v současnosti nelze mít jistotu
Zdroj: ČT24

O celkové výši ukrajinského dluhu za ruský plyn rozhoduje arbitráž ve Stockholmu. Podle Oettingera se ale nedá rozhodnutí čekat dřív než příští rok v létě. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny i Evropy v nadcházející zimě proto bylo potřeba přijmout přechodné opatření. „Pokud arbitráž vyhoví ukrajinské straně, bude zaplacením těchto 3,1 miliardy dolarů dluh zcela uhrazen. Pokud vyhoví ruské straně, bude Ukrajina muset doplatit dodatečných 2,5 miliardy dolarů,“ řekl eurokomisař.

Po uhrazení 3,1 miliardy dolarů bude Rusko na základě předběžných plateb dodávat Ukrajině plyn v letošní zimě. Dohoda by měla platit po dobu šesti měsíců. Na jejím základě by měla Ukrajina platit za odebraný plyn 385 dolarů za 1000 metrů krychlových. Rusko by podle této dohody mělo Ukrajině dodat pět miliard metrů krychlových plynu s opcí na další odběr, pokud to bude počasí vyžadovat. 

Rusko loni snížilo cenu plynu pro Ukrajinu na 268,50 dolaru za tisíc metrů krychlových poté, co se tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl odstoupit od podpisu asociační smlouvy s Evropskou unií. Po svržení Janukovyče však Rusko cenu zvýšilo na 485 dolarů. V srpnu Moskva uvedla, že je ochotna snížit cenu o 100 dolarů, Kyjev ale dosud trval na návratu k ceně 268,50 dolaru. 

Plyn
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan dnes vyjádřil ochotu přistoupit na cenu 385 dolarů za tisíc metrů krychlových. Podle něj to ale je přechodné řešení pouze na dobu šesti měsíců, poté se bude Ukrajina snažit cenu opět snížit.

Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a kvůli nezaplaceným účtům ze strany Kyjeva. Předchozí třístranné rozhovory, které Oettinger vede za Evropskou unii, skončily 16. června bez výsledku. Zástupce EU měl v dnešním jednání na paměti i energetickou bezpečnost v EU. Některé evropské země, zejména Polsko a Slovensko, si v posledních týdnech stěžují na pokles dodávek plynu z Ruska a obavy vládnou zejména z toho, jak se Rusko zachová během nadcházející zimy. 

Maďarsko ve čtvrtek oznámilo, že kvůli potřebě pokrýt domácí poptávku dodávky plynu na Ukrajinu pozastavuje. Rusko je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Plyn dodávaný Gazpromem pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 21 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...