Rozpočet na příští rok předloží nové sněmovně ještě Babišova vláda. Ta vznikající ho plánuje seškrtat

Nahrávám video

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

„Jsme v situaci, kdy se zhoršuje covid, kdy státní rozpočet krvácí, kdy, pokud se nebude konat rychle, budeme patrně v rozpočtovém provizoriu. Takže je dobře, aby se moc předala,“ konstatuje místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO) už také oznámil, že nechce nic blokovat. Počítá s tím, že vládu předá novému kabinetu. „Tenhle pětiblok, antibabišovský pětiblok, zkrátka je pevný, a proto já s tím nemám problém a předáme to této nové koalici a my budeme v opozici,“ uvedl.

Nastupující strany plánují ušetřit na jízdném

Plošné slevy na jízdné pro důchodce, děti a studenty ve výši 75 procent zřejmě po víc než třech letech skončí. Strany nastupující pětikoalice je chtějí buď zrušit, nebo výrazně seškrtat. Ušetřit by tak mohly několik miliard.

„Já myslím, že tak, jak jsou nastaveny, jsou špatně,“ vysvětluje důvody první místopředseda ODS Zbyněk Stanujura s tím, že mnozí senioři slevy vůbec nevyužívají. Například proto, že ze zdravotních důvodů nemůžou cestovat.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopřesedkyně STAN Věry Kovářové by se pak šestimiliardová částka dala využít tam, kde je to skutečně potřeba, a to na výstavbu základních a mateřských škol.

Už během listopadu a prosince chce pětikoalice seškrtat desítky miliard, hlavně na provozu státu a na neinvestičních dotacích. Nejambicióznější plán má ODS. „My jsme přesvědčeni, že ten schodek rozpočtu pro příští rok by se měl pohybovat někde kolem 250 miliard, a ne těch takřka 377,“ přiblížil Stanjura.

Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT2424

Úspory za víc než 126 miliard by ale podle končící vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mohly českou ekonomiku poškodit. „Sto nebo 120 miliard je nereálné seškrtat, pokud samozřejmě byste nechtěli zaškrtit investice, to znamená zastavit výstavbu dálnic, a pokud nechcete snížit platy ve veřejném sektoru včetně učitelů,“ uvedla.

S rozpočtovými škrty v provozních výdajích státu počítají i další strany pětikoalice. Jejich plány jsou ale ve srovnání s ODS skromnější. „Já předpokládám desítky miliard. Jak jsem říkal, jsme omezeni tím, co je stanoveno zákony, a to nejde rychleji, byť bych si představoval úspory výrazně vyšší,“ řekl místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Jan Jakob.

Snížení o jednotky desítek miliard korun si představuje také předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.

Věra Kovářová (STAN) připomněla, že proškrtané výdaje musí být po dohodě s koalicí SPOLU. „Mohly by se pohybovat v řádech desítek miliard,“ dodala.

Projednávání rozpočtu začne ve druhé polovině listopadu

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2022 ve druhé polovině listopadu. Hned poté ho chtějí strany rodící se pětikoalice vrátit vládě k přepracování. Pokud by nastoupil během listopadu nový kabinet, chtějí strany pětikoalice předložit seškrtaný rozpočet do sněmovny do poloviny prosince. S tím, že by poslanci stihli nejdůležitější zákon roku schválit do konce prosince, ale nepočítají.

„Pracujeme s variantou, že bude nějakou dobru rozpočtové provizorium. Není to nic nebezpečného, nic katastrofického, je to běžná věc,“ konstatoval Stanjura. Pokud by se jednalo například o měsíční zpoždění, pak by to podle Schillerové velký problém nebyl. Ale každý další měsíc navíc už ano. Nerostou pak například platy, dodala.

Strany pětikoalice by chtěly schválit návrh rozpočtu do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 7 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.