Praha - Obchodní řetězce nedodržují 30denní zákonné lhůty splatnosti faktur, kterou jim od letošního února nařizuje nový zákon o významné tržní síle. Navíc prý dál prodávají zboží za podnákupní ceny, což zákon také zakazuje. Tvrdí to alespoň Potravinářská komora. Obchodníci nařčení odmítají s tím, že zákony neporušují. Několika podněty se už zabývá i antimonopolní úřad, žádný konkrétní verdikt zatím nevydal.
Podle dopisu ze 7. dubna adresovaného prezidentovi Potravinářské komory Miroslavu Tomanovi antimonopolní úřad aktuálně šetří podnět potravinářů týkající se zejména nedodržování dob splatnosti a uplatňování podnákupních cen potravin. „V oblasti zákona o významné tržní síle dosud nebylo zahájeno žádné správní řízení,“ informoval dnes první místopředseda ÚOHS Hynek Brom.
Podle jednatele sítě hypermarketů Globus ČR Petra Vyhnálka se třicetidenní lhůta vztahuje pouze na ty dodavatele, kteří jsou na obchodníkovi závislí, což prý není případ velkých potravinářských firem jako Nestlé či Procter & Gamble. „Striktně jsme rozdělili naše dodavatele do dvou skupin. Na skupinu dodavatelů, u kterých pravděpodobnost závislosti na naší společnosti je nulová, a potom na ty, u kterých závislost může vznikat. U těch jsme dobu splatnosti striktně zkrátili na 30 dní a méně,“ vysvětluje.
Podle advokáta advokátní kanceláře Lovells Richarda Nulíčka je ale zákonem daná 30 denní lhůta nepřekročitelná. „Odběratel, na kterého se tento zákon vztahuje, zásadně nemůže podmiňovat dodržení této maximální lhůty splněním jakýchkoliv dalších podmínek ze strany dodavatele, neboť ani nemá možnost stanovit lhůtu delší,“ zdůrazňuje Nulíček. Počínání obchodníků by podle něj proto mohlo být nezákonné.
Stejně tak podle Nulíčka zákon uplatnění podnákladových cen povoluje jen ve zcela výjimečných případech, například u sezonního výprodeje nebo výprodeje výrobků, u kterých se blíží konec spotřební lhůty. V tomto případě však navíc nesmí být nabídka prodeje za sníženou cenu předmětem reklamy mimo místo prodeje, například na reklamních letácích distribuovaných do poštovních schránek, uvedl. Podobně se pro ČTK vyjádřil také další advokát Petr Karhan. Podle něj obchodníci v případě podnákupních cen i uplatňování bonusů navíc porušují také zákon o ochraně hospodářské soutěže.
Údajné porušování zákona, ale odmítají i další řetězce. „Jsme přesvědčeni, že veškeré aktivity vykonáváme v souladu s platnou legislativou včetně zákona o významné tržní síle,“ uvedla mluvčí Tesca Eva Karasová. Podobně se vyjádřil Libor Kytýr ze společnosti Ahold. „Domníváme se však, že zákon o významné tržní síle neplní svůj původně zamýšlený účel, vyvolává právní zmatek a povede k deformaci hospodářské soutěže na českém trhu,“ podotkl.
Hříšníkům hrozí pokuta
Podle zákona o významné tržní síle obchodním řetězcům od února hrozí za její zneužití pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Zákon ukládá hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen.
Zatímco potravináři i zemědělci přijetí zákona uvítali, obchodníci jej naopak kritizují. Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, kdy jsou nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, či vybírání poplatků. Dodavatelé mají platit třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letáčcích obchodníků.
