Praha - Potravinářská komora chce, aby obchodní řetězce povinně zveřejňovaly údaje o podílu českých potravin na svých pultech. Změnu plánuje prosadit do připravované vládní novely zákona o potravinách. Ta má posílit ochranu zdraví spotřebitelů, zlepšit kvalitu jídla a zavést vyšší pokuty pro nepoctivé obchodníky. Část zákona se ale nelíbí TOP 09. Vadí jí, že by téměř veškerá kontrola měla přejít pod dozorové úřady ministerstva zemědělství. Tím se prý oslabí vliv hygieniků, kteří spadají pod resort zdravotnictví. Vláda projednávání sporného návrhu zákona mezitím přerušila. Vrátí se k němu za týden.
„Jde o významný legislativní počin, zvláště s posledními aférami s falšováním potravin, ať už se jednalo o koňské maso, nebo zdravotně závadné produkty z různých zemí,“ řekl k novele prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Komora má ale k novele některé výhrady. „Mrzí nás, že vypadlo povinné označování hlavní složky výrobce i země potravin u všech nebalených potravin,“ podotkl Toman.
Podle Tomana by lidé vzhledem k potravinovým kauzám uvítali detailnější informace. „Pevně věřím, že si vláda zachová dostatečný rozum a nepodlehne tlakům některých řetězců, povinné uvádění informací u výrobků zůstane a vláda to prosadí,“ konstatoval prezident Potravinářské komory.
Komora nyní připravuje pozměňovací návrhy
Prodejci by kupříkladu měli hlásit ministerstvu zemědělství původ jejich výrobků. „Budou to zpřístupňovat u vchodu, aby byli lidé informováni. Ministerstvo by seznam zveřejňovalo na svých webových stránkách, několikrát do roka by proběhla aktualizace,“ řekl Toman.
Formou připomínek hodlá Potravinářská komora do novely protlačit také povinnost zveřejňování obsahu hlavní složky u pultového prodeje potravin a značení země původu u všech potravin, což se jí do původního návrhu prosadit nepodařilo.
Novela má znamenat největší změny v potravinovém právu za posledních 15 let. Nese s sebou ale i jeden zásadní spor, a to mezi ministerstvem zemědělství a zdravotnictví o to, kdo má provádět kontroly potravin v restauracích. Do teď je to práce hygieniků, kteří patří pod ministerstvo zdravotnictví. Nově to mají být i další dvě organizace. „Tady není zdravotní důvod pro to, aby se situace měnila, tady není zdravotní problém ve společných stravovacích zařízeních,“ konstatoval hlavní hygienik Vladimír Valenta.
„Odstraní se případy předávání určitých zjištění mezi jednotlivými dozorovými orgány, čímž se zrychlí proces výkonu dozoru. Významným přínosem bude rychlejší reakce jednoho dozorového orgánu, který bude vykonávat dozor od výroby, distribuce až po stravovací služby,“ domnívá se Martin Štěpánek z Úřadu pro potraviny ministerstva zemědělství.
Hygiena podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera třeba při metanolové aféře fungovala výborně. Tím, kdo selhal, bylo podle Hegera právě ministerstvo zemědělství. „Ten metanol byl podložen defekty při kontrolách, které má pod sebou ministerstvo zemědělství,“ míní Heger. Ministerstvo si to ale nemyslí a tvrdí, že systém varování před vadnou potravinou bude fungovat rychleji. „Bude tam jedna organizace, která ihned přijme opatření, a bude zajištěna ochrana spotřebitelů,“ konstatoval Milan Sehnal, první náměstek Státní veterinární správy.
Rozpočet ministerstva zdravotnictví se ztenčí
Pod zemědělství má přejít i 160 odborníků na hygienu potravin a s nimi 114 milionů korun, o které přijde rozpočet zdravotnictví. „Snahy šidit kvalitu a klamat zákazníka jsou stále častější, proto i my musíme být v tomhle tvrdší,“ řekl Bendl. Podle Hegera ale tato změna může zlikvidovat hygienickou službu.
A jak konkrétně se nový zákon v obchodech projeví?
1) Písmena na obalech nyní měří asi půl milimetru, nově by měla být nejméně dvakrát tak velká.
2) Výrazněji budou muset být na potravinách označeny i alergenní látky.
3) Víc by se lidé měli dovědět i u pultového prodeje.
4) Měnit by se měla i výše pokut pro hříšníky - za nedodržování jakosti, špatné uchovávání nebo označování. Dosud byla maximální sankce 3 miliony korun - nově bude až 10 milionů.
