Atény – V Řecku dnes začala 24hodinová stávka státních a soukromých zaměstnanců proti rozpočtovým škrtům, do které se v ulicích Atén a Soluně zapojily tisíce nespokojených Řeků. Počet demonstrantů byl ale podstatně nižší než při manifestacích v říjnu, kdy ještě byly namířeny proti bývalé socialistické vládě. Protest zavřel řadu škol, omezil provoz nemocnic a způsobil také problémy v dopravě.
Ústřední demonstrace v centru Atén začala po 10:00 SEČ. Podle policie se ke stávce v centru Atén připojilo zhruba 17 tisíc protestujících, odboráři tvrdí, že se jich sešlo více než 20 tisíc. V druhém největším městě Soluni na severu země se do manifestace zapojilo asi šest tisíc osob. Podle místních médií se odborům podařilo zmobilizovat podstatně méně lidí než při říjnové dvoudenní generální stávce, kdy protestovalo v ulicích obou měst kolem 125 tisíc Řeků.
V Řecku dnes nevyjely vlaky ani autobusy. Kdo spoléhal na hromadnou dopravu, nepochodil ani v přístavech. Trajekty pak nevypluly na své pravidelné trasy po řeckých ostrovech. Obchody a firmy v centru Atén dnes sice fungují, pro turisty ale byla uzavřena Akropolis. Nepracují popeláři, do práce nepřišli také třeba novináři, lékaři nebo učitelé, kvůli stávce jsou problémy v největším řeckém přístavu Pireus.
Letecká doprava funguje normálně
Komplikace se nedotkly letecké dopravy, protože ke stávce se tentokrát nepřipojili letoví dispečeři. Jejich odbory totiž nechtějí zasazovat další ránu turismu, který je pro Řecko životně důležitý. Aténské letiště potvrzuje, že provoz je normální. Letos jde už o sedmou generální stávku a první od počátku vládnutí přechodné vlády.
Navzdory připojení odborů zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE ke stávce, zastavení práce se soukromých podniků tentokrát příliš nedotklo, což je patrně dáno i tím, že snižováním platů nejsou nestátní zaměstnanci až tak postiženi jako pracovníci ve státním sektoru.
Protesty jsou namířeny proti škrtům, které projednává parlament a které prosazuje nová koaliční vláda ekonoma Lukase Papadimose. Ta obdržela v polovině listopadu důvěru drtivé většiny řeckého parlamentu a povede zemi k předčasným parlamentním volbám naplánovaným na 19. února. Nastoupila v době, kdy dluhová krize v zemi může vést i k odchodu Řecka z eurozóny.
Řeky čeká hromadné propouštění a další snižování platů. „Zaměstnanci musí být jednotní, nic je nesmí rozdělit. Dál musí bojovat za společný cíl a tím jsou jejich platy,“ říká odpůrce vládních úsporných opatření. „Opatření by měla zlepšit naši finanční situaci, země se přitom dál zadlužuje a roste nezaměstnanost,“ míní zástupce řeckých odborů Ilias Iliopoulos.
Řekové se snaží získat peníze od EU a MMF
Řečtí politici tvrdě vyjednávají v Bruselu o dalších miliardových půjčkách na záchranu tonoucí řecké ekonomiky. Obyvatelé zadlužené země ale odpovídají vždy podobně. Premiér Lukas Papadimos v Bruselu připustil, že nebude lehké prosadit všechny cíle, kterými evropští politici půjčku podmínili. Například stlačit řecký dluh do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu. Řečtí politici se v Bruselu museli podepsat pod prohlášení, že při prosazování reforem potáhnou za jeden provaz, ať už bude u moci kterákoli politická strana.
Lukas Papadimos, řecký premiér
„Řekové si uvědomují nezbytnost velkých ekonomických a institucionálních změn a podporují členství země v eurozóně. To je podle Řecka pro úspěch naprosto nezbytné.“
„Máme potřebný politický konsenzus. Máme potřebnou národní jednotu a také národní závazek a odhodlání jít kupředu,“ tvrdí řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Jenže právě protesty proti reformám brzdí rozjezd ekonomiky. Odrazují totiž turisty, bez jejichž útrat se země obklopená mořem jen těžko pohne z místa.
