Londýn – Poté co předlužené Řecko v pátek požádalo o poskytnutí mezinárodní pomoci, stupňují se obavy z dluhové krize i u dalších evropských zemí. Nejvážnějším adeptem, který by mohl následovat osud Řecka, je Portugalsko. Úroky portugalských dluhopisů dnes rostou na nová maxima stejně jako ceny pojištění portugalského dluhu proti platební neschopnosti. Ohroženo je ale celé jižní křídlo eurozóny včetně Itálie a Španělska, třetí a čtvrté největší ekonomiky eura.
Přirážka, kterou investoři požadují k úrokům z portugalských vládních obligací proti obdobným německým dluhopisům, dopoledne vzrostla na 2,05 procentního bodu z páteční úrovně 1,93 bodu. Dostala se tak na nové maximum od zavedení eura. To je však stále jen necelá třetina proti řeckým dluhopisům, kde tato přirážka dnes vystoupila až na 6,63 procentního bodu, novou nejvyšší úroveň od února 1998. Akcie řeckých bank se propadly o čtyři procenta.
Vzhůru se dere také cena pojištění proti bankrotu Portugalska v podobě pětiletých dluhových swapů CDS vzrostla na rekordních 2,88 procenta. Náklady pojištění dluhů vzrostly na nový rekord i u Řecka, kde dosáhly 6,40 procenta čili 640 tisíc eur na dluh deset milionů eur. Ceny pojištění řeckých dluhopisů jsou už nejvyšší v celé Evropě a jsou vyšší než obdobné CDS Ukrajiny, která je od roku 2008 v těžké hospodářské krizi a nemůže spoléhat na podporu bohatých zemí eura.
Rostly také úroky ze španělských dluhopisů, kde se přirážka k desetiprocentnímu bondu dostala na jeden procentní bod, nejvýše za dva měsíce. Ušetřena nezůstala ani Itálie, kde rozdíl úroků vůči německým obligacím stoupl na 0,99 procentního bodu, maximum od loňského července.
Darren Williams, ekonom
„Řecká krize se začala šířit ke zbytku periferie eura a Portugalsko se zdá být další na řadě. Situace zde není tak naléhavá jako v Řecku, střednědobý výhled je však problematický. Jestliže evropští lídři nedokážou narýsovat pod situací Řecka tlustou čáru, hrozí Portugalsku nepříjemné období.“
Řecko v pátek u Mezinárodního měnového fondu a institucí Evropské unie oficiálně požádalo o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v sumě až 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). Z toho 30 miliard eur poskytnou země eurozóny. Pomoc by měla být uvolněna nejpozději do 19. května, dokdy musí Atény splatit desetileté dluhopisy v sumě zhruba 8,5 miliardy eur.
V zákulisí už se však šušká o tom, že výsledná pomoc Řecku bude ještě výrazně vyšší. Původně hlášených 45 miliard eur bude podle pozorovatelů zemi stačit maximálně na jeden rok. „Prostor k nadechnutí a k zavedení fiskálních reforem by Řecku poskytl několikaletý balík v sumě 90 miliard eur,“ uvedla dnes Barclays Capital.
