Realitní bublina v Česku není, ceny dále porostou, předvídá exguvernér ČNB Tůma

Výrazný růst cen nemovitostí v Česku neznamená, že by zde byla realitní bublina. Ceny porostou i nadále, i když tempo růstu se sníží, řekl ve čtvrtek na diskusním setkání Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Například v Praze vzrostly ceny nových bytů za posledního dva a půl roku zhruba o tři pětiny. „O bublině můžeme mluvit v případě, že ceny překročí rovnovážnou úroveň. Když pak bublina praskne, ceny klesnou. Ale to se tady neděje. Tohle je reálná konvergence. Přibližujeme se vyspělejším zemím i v jiných oblastech, nemovitosti nejsou výjimkou,“ uvedl Tůma.

Na trhu se podle něj strukturální problém v oblasti nabídky střetl s příznivou fází ekonomického cyklu na straně poptávky. „Na jedné straně se staví málo nových bytů. Na druhé straně lidem rostou platy, mají jistotu, že za rok nepřijdou o zaměstnání,“ doplnil bývalý guvernér.

Opatření ČNB, která omezují poskytování hypoték, podle něj primárně necílí na to, aby snížením poptávky klesly ceny. „Je to hlavně z pohledu finanční stability, aby se lidé nezadlužili. Potenciální dopad na ceny bude spíše sekundární,“ dodal Tůma.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte vzrostly prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně v průměru o 10,4 procenta na 53 700 korun za metr čtvereční.

Nejdražší byla Praha s cenou 70 800 korun za metr čtvereční, v nejlevnějším Ústí nad Labem pak metr čtvereční vychází na 13 800 korun, tam ovšem byty meziročně zdražily téměř o pětinu. Nájmy se na konci loňského roku zvýšily o 13,8 procenta na 197 korun za metr čtvereční.

Pokud jde o nové byty, podle statistik developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostla průměrná prodejní cena v Praze na konci letošního prvního čtvrtletí meziročně o 22,8 procenta na 88 552 korun za metr čtvereční. V mimopražských regionech průměrná cena stoupla o 17,4 procenta na 52 832 korun za metr čtvereční. V hlavním městě nastal zlom v polovině roku 2015. Od té doby novostavby zdražily zhruba o tři pětiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se mimořádně sešla kvůli otázce Babišova střetu zájmů

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatují o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 20 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...