Brusel - Česká republika by měla kvůli budoucnosti přehodnotit odmítavý postoj vůči paktu rozpočtové kázně, prohlásila dnes na začínajícím dvoudenním summitu EU slovenská premiérka Iveta Radičová. Pakt budou v pátek v Bruselu podepisovat lídři 25 zemí unie. Připojit se odmítly pouze Británie a Česko.
„Vítám tuto smlouvu. Je to smlouva, ke které se přidává 25 členských států. Mrzí mě, že ne celá sedmadvacítka,“ uvedla Radičová. Na paktu se většina EU dohodla v reakci na současnou dluhovou krizi. Smlouva má zvýšit fiskální disciplínu. Státy by na jejím základě měly mimo jiné zavést do svých legislativ pravidlo vyrovnaného či přebytkového strukturálního rozpočtu.
Jenže Česká republika ani Británie se k paktu připojit nehodlá. Podle českého premiéra Petra Nečase je důležitější než pakt rozpočtové kázně, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost. Premiér již ve středu řekl, že ČR má možnost se ke smlouvě v budoucnu ještě připojit.
Iveta Radičová
„Česká republika dala svůj názor najevo už na předcházejících střetnutích… Myslím si, že ve vztahu k České republice a její budoucnosti bych ten postoj přehodnotila.“
„Je dobrovolným rozhodnutím každé země, zda se k takovéto dohodě přikloní, nebo nepřikloní. Jsem ale přesvědčená, že nemáme jinou volbu než takováto řešení a rozhodnutí podpořit a realizovat,“ poznamenala Radičová.
Podle Nečase vládní strany o českém postoji k této věci budou dále jednat, vyjasnit si prý musí, zda smlouva znamená přesun pravomocí z národní úrovně na nadnárodní. Českou vládu za její postoj ke smlouvě kritizuje opozice. Podle ČSSD její postoj Českou republiku poškozuje. Ekonomicky jí nic nepřinese, Česko prý jen ztratí věrohodnost a získá nálepku černého pasažéra. Sociální demokraté rovněž tvrdí, že rozhodnutí vlády je vedeno sobeckými vnitropolitickými zájmy.
Rozhodnutí smlouvu nepodepsat v minulosti kritizoval i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). I on argumentoval tím, že takový krok Českou republiku poškodí. Odmítnutí paktu navíc podle něj nebylo pro evropské partnery srozumitelné.
Co fiskální pakt zavádí?
Návrh paktu počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP dané země. Na to, zda země „zlaté“ pravidlo ukotvily v domácím právu, či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.
