Průběžné skóre souboje o Brexit: Pro se vyslovilo 250 předních byznysmenů, proti němu 198

Zatímco minulý měsíc šéfové 198 největších britských společností uvedli, že vystoupení Británie z Evropské unie by ohrozilo místa a investice, nyní naopak 250 byznysmenů kampaň za Brexit podpořilo. O budoucnosti země v Evropské unii budou Britové rozhodovat v referendu 26. června.

Pro odchod Británie z EU  jsou například bývalý generální ředitel bankovní skupiny HSBC Group Michael Geoghegan, šéf řetězce hotelů a pivnic J D Wetherspoon Tim Martin nebo zakladatel nyní zkrachovalé sítě prodejen mobilních telefonů Phones 4U John Caudwell.

Skupina chce prostřednictvím „rozšiřujícího se seznamu“ podporovatelů z byznysu ukázat, že zatímco EU může být prospěšná pro velké nadnárodní firmy, z hlediska menších podniků může být její vliv destruktivní.

Skupina také vytvoří speciální podnikatelský výbor, který bude prosazovat stanovisko, že členství v EU brzdí podnikání. Povede jej někdejší generální ředitel Britské obchodní komory (BCC) John Longworth, který nedávno rezignoval na svou funkci v BCC, když se vyjádřil ve prospěch odchodu země z EU.

Naopak proti vystoupení z Unie jsou například vedoucí představitelé ropných koncernů Shell a BP, největší telekomunikační skupiny BT, automobilky Rolls-Royce, mobilního operátora Vodafone, výrobce letadel Airbus, společnosti pro platební karty MasterCard či maloobchodního řetězce Marks&Spencer.  Podle nich by si země ztížila přístup na trh, který čítá více než půl miliardy lidí. Došlo by k ohrožení pracovních míst a tím i celé britské ekonomiky. 

Dopis, který se postavil jasně na stranu setrvání v Unii, podepsalo mimo jiné 36 předsedů představenstev a generálních ředitelů z takzvaného FTSE 100. Jde o zkratku z Financial Times Stock Exchange 100, což je stovka společností s největší kapitalizací, které sídlí v Británii a s jejichž akciemi se obchoduje na londýnské burze. Celkem je pak pod dopisem podepsáno 198 manažerů, včetně například šéfů letišť Heathrow a Gatwick.

Editor BBC Kamal Ahmed k tomu dodal, že pod dopisem jsou podepsaní i dva evropští šéfové z americké bankovní společnosti Goldman Sachs. Jejich podpisy jsou podle něj signálem „širšího znepokojení velkých amerických bank se sídlem v Londýně, které se týká rizik spojených s opuštěním EU“.

Sázka na vývoj kurzu libry

List Times mezitím napsal, že hedgeové fondy plánují, jak v den konání referenda vydělat na odhadech pořízených při dotazování hlasujících odcházejících z volebních místností, takzvaných exit polls. Zveřejňování takových odhadů britské zákony až do skončení hlasování zakazují.

Obchodníci by však prý pomocí vlastního průzkumu mohli využít pohybů na devizovém trhu. Očekává se, že v případě vítězství setrvání v EU prudce stoupne kurz britské libry k dolaru. V případě opačného výsledku by mohl klesnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
10:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 16:25‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.