Prodej ostravských oceláren ArcelorMittal je zatím v nedohlednu. Čeká se na obě strany

Rozhodnutí Evropské komise (EK) týkající se prodeje hutního podniku ArcelorMittal Ostrava se zřejmě nedá čekat v brzké době. Komise má pochybnosti o dodržení stanovených podmínek. Po čtvrtečním jednání s odboráři ArcelorMittalu v Ostravě to řekli ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).

ArcelorMittal Ostrava je součástí skupiny ArcelorMittal patřící indickému miliardáři Lakšmímu Mittalovi. Skupina musí ostravský podnik a několik dalších závodů podle podmínek EK prodat, protože koupila největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii, a měla by tak na evropském trhu příliš velký podíl. Novým majitelem ostravských oceláren se má stát společnost Liberty House z globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty.

„Jsou to věci, které jsou komplikované, nicméně v daný okamžik to nevypadá tak, že by Evropská komise došla rychle k nějakému závěru ohledně prodeje. Vypadá to tak, že spíše má pochybnosti o dodržení podmínek soutěže, které jsou nutnou podmínkou pro prodej ArcelorMittalu,“ řekl Vondrák.

Odboráři mají vlastní návrh dohody

Ministryně řekla, že EK pro rozhodnutí nemá žádné závazné termíny. ArcelorMittal podle ní zatím podmínky nenaplňuje. „To by nesvědčilo o velké ochotě. Na druhé straně už v podstatě převzal řízení italské Ilvy, takže z toho se dá zase usoudit, že nebude mít jinou možnost, než podmínky Evropské komise naplnit. A ty podmínky jsou postaveny na tom, že budou přerušeny obchodní vazby mezi ArcelorMittalem a novým vlastníkem,“ řekla Nováková.

Předseda Základní organizace OS KOVO ArcelorMittal Petr Slanina uvedl, že žádný posun zatím nenastal. „Dozvěděli jsme se, že Liberty House musí doložit ještě nějaké informace. Jde pořád o to, aby ta firma byla odstřižena od ArcelorMittalu,“ řekl Slanina. Odboráři už vytvořili návrh dohody, do které zapracovali své podmínky. Zaslali ji Liberty, Evropské komisi i Evropské radě zaměstnanců. Vyjádření od Liberty zatím nedostali.

ArcelorMittal Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je největším výrobcem silničních svodidel v Česku. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než čtyřiceti zemí. V roce 2017 dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. I s dceřinými společnostmi má 6500 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.