Prezident Zeman jmenoval nové členy bankovní rady ČNB

Prezident Miloš Zeman jmenuje novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) ekonomy Aleše Michla a Tomáše Holuba. Ti od prosince nahradí v radě viceguvernéry Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým vyprší druhé funkční období a na třetí již nemohou kandidovat. Prezident tak zároveň jmenuje stávající členy rady Marka Moru a Tomáše Nidetzkého viceguvernéry ČNB.

Zeman při jmenování nových členů bankovní rady vyjádřil spokojenost s tím, jakou měnovou politiku ČNB vede. Ocenil postupné zvyšování úrokových sazeb i snahu ČNB o omezení dostupnosti hypoték, které podle něj může působit jako prevence před tím, aby v Česku nastala hypoteční krize podobně jako před deseti lety v USA.

Zeman také uvítal, že ČNB opustila režim devizových intervencí. „Po nevydařené epizodě s devizovou intervencí jsem rád, že se měna vrátila na tržní hodnoty, a jak jste si zajisté všimli, i nadále pokračuje ekonomický růst a nízká nezaměstnanost a dvouprocentní inflace,“ řekl. Pokud by nastalo hospodářské zpomalení, byl by to podle něj důsledek začínající obchodní války mezi USA a Čínou.

Nahrávám video

Dalšími členy bankovní rady jsou v současnosti guvernér Jiří Rusnok a členové rady Vojtěch Benda a Oldřich Dědek.

Tomáš Holub vede měnovou sekci ČNB od května 2004. Předtím působil čtyři roky jako poradce guvernéra centrální banky. Podle Lidových novin patří k podporovatelům intervencí, které ČNB prováděla od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci.

Tomáš Holub , dosavadní šéf měnové sekce ČNB, se narodil 19. srpna 1974 v Liberci.

Vystudoval ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (FSV UK), kde získal titul PhD. v oboru teoretická ekonomie (2001). Absolvoval také studijní pobyty na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu a na britské Londýnské ekonomické škole (LSE).

V letech 1998 až 2002 přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku
1998 přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK, zaměřuje se na
mezinárodní makroekonomii a monetární ekonomii (je docentem). Působil také v Komerční bance v týmu ekonoma Kamila Janáčka, někdejšího člena rady ČNB (1996 až 2000).

Před tím, než od května 2004 začal vést měnovou sekci ČNB, byl čtyři roky poradcem tehdejšího guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy. 

Je členem představenstva a výkonného výboru České společnosti ekonomické
(ČSE), která pomáhá rozvoji a popularizaci ekonomie v Česku. V letech 2006 až 2007 byl prezidentem ČSE. Publikuje v tuzemských i zahraničních odborných časopisech.

Je ženatý, má dvě děti.

Tomáš Holub
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Aleš Michl je v současnosti externím poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro ekonomiku. Dříve mimo jiné působil v týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla a od roku 2006 do roku 2015 pracoval v Raiffeisenbank.

Podle analytiků by se Michl mohl zařadit k takzvaným jestřábům, tedy členům rady ČNB, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se Michl často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence ČNB.

Jeho jméno bylo v souvislosti s členstvím v bankovní radě zmiňováno již v roce 2016, kdy z rady přecházel na místo guvernéra ČNB Jiří Rusnok a zároveň končil mandát jinému členovi rady.

Aleš Michl, ekonom a externí poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) se narodil 18. října 1977 a žije v Praze.

V roce 2002 vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), studoval také na prestižních Whartonově škole při Pensylvánské univerzitě a britské Londýnské ekonomické škole (LSE). V letech 2000 až 2004 psal pro Hospodářské noviny.

Byl poradcem místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla
(2004 až 2006), spolupracoval také s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Od roku 2014 působí jako externí poradce na ministerstvu financí (v letech 2014 až 2017 byl ministrem Babiš).

V období 2006 až 2015 pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank a během té doby byl Hospodářskými novinami třikrát vyhlášen analytikem/ekonomem roku.

Je spolumajitelem investičního fondu Quant, založeného v roce 2016 na algoritmu, který pracuje s americkými akciemi a dluhopisy. Je zakladatelem serveru www.verejnydluh.cz a má také vlastní společnost Michl Fund Management.

Napsal knihu MICHLiq – průvodce ekonomií a investicemi. Je známý jako popularizátor ekonomie, napsal stovky článků, odborných i pro laickou veřejnost.

Aleš Michl
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Mora byl od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie. V minulosti pracoval v Evropské komisi, na ministerstvu školství či Úřadu vlády ČR. Vedl tým, který po obsahové stránce připravil a koordinoval české předsednictví v EU v roce 2009. V letech 2010 až 2015 byl vedoucím kanceláře generálního tajemníka Rady EU.

Nidetzký působil před příchodem do ČNB v pojišťovně NN (dříve ING). Předtím pracoval například v ČSOB pojišťovně nebo skupině České spořitelny. Ve skupině ING, mimo jiné jako šéf penzijního fondu, působil od roku 2003 do roku 2013 i nynější guvernér ČNB Rusnok.

Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

  • guvernér - Jiří Rusnok (58; do června 2022)
    viceguvernér - Mojmír Hampl (43; do listopadu 2018) *
    viceguvernér - Vladimír Tomšík (44; do listopadu 2018) *
    člen bankovní rady - Vojtěch Benda (43; do června 2022)
    člen bankovní rady - Oldřich Dědek (64; do února 2023)
    člen bankovní rady - Marek Mora (47; do února 2023)
    člen bankovní rady - Tomáš Nidetzký (48; do června 2022)
    *) ve funkci je vystřídají Holub a Michl; členové rady mají šestileté funkční období, jmenováni mohou být pouze dvakrát; novými viceguvernéry budou Mora a Nidetzký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
včera v 15:16

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánovčera v 13:21

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
včera v 12:55

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
včera v 07:38

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Průmyslová výroba v červnu vzrostla nejvíce od prosince

Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.