Brusel – Ekonomika Evropské unie i eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla o 2,5 procenta, jak vyplývá ze zpřesněných výsledků evropského statistického úřadu. Hlavním tahounem růstu v eurozóně byly investice a domácí spotřeba. Zrychluje totiž německé hospodářství a s ním i ekonomika většiny evropských zemí.
„Číslo je velmi příznivé, každopádně ale je Evropa v téhle chvíli rozdělená. Máme Evropy dvě: Rychle roste třeba Belgie a Nizozemsko, a vedle toho máme periferie, jih Evropy, který roste velmi pomalu. Francie je někde uprostřed,“ říká analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Dobrá čísla hlásí Estonsko a Litva
Nejvyšším tempem poskočilo Estonsko a Litva. Země se během krize dostaly do finančních problémů, které řešily – podobně jako Řecko nebo Portugalsko – radikálními škrty. „Kůra byla drastická, ale úspěšná. Pobaltí mělo v době krize propady až 15 procent, takže teď ještě není na úrovni, jako bylo před recesí, ale rychle ji dorovnává,“ dodal Mertlík.
Zato Řecko a Portugalsko, které požádaly o finanční pomoc unii a Mezinárodní měnový fond, se z problémů ještě nedostaly. Jejich ekonomiky jako jediné z unie klesají. Zpomalení růstu ale může letos čekat celá Evropa, jak vysvětluje ekonom České spořitelny Petr Zahradník: „V průběhu tohoto roku můžeme vidět spíše čísla začínající jedničkou než dvojkou, co se týká průměru celé unie. Rozdíly mezi jednotlivými státy budou pořád velmi velké.“
Hospodářství unie má letos podle odhadu Evropské komise stoupnout o 1,8 procenta. České republice ale komise věří víc. Její ekonomika by totiž měla stoupnout o dvě procenta.
