Pořízení bydlení se prodražuje. Ceny bytů jsou oproti začátku roku 2015 už o pětinu vyšší

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech v letošním třetím čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 2,7 procenta na 46 200 korun za metr čtvereční. Od začátku roku 2015 se tak zvýšily už o 21 procent.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku byly nejdražší byty v Praze s průměrnou cenou 61 500 korun, naopak v Ústí nad Labem to bylo 10 700 korun. Celkem se prodalo přes šest tisíc bytů za 17,7 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Deloitte a portálu CenovaMapa.org, kterou má k dispozici ČTK. Portál zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

„Ačkoliv se čtvrtletní tempo růstu cen nemovitostí proti druhému čtvrtletí mírně snížilo, jeho dynamika je stále vysoká a díky vývoji cen nabídek nemůžeme v nejbližších měsících očekávat rychlou změnu tohoto trendu,“ uvedl jednatel portálu CenovaMapa.org Milan Roček. Ve druhém čtvrtletí se ceny zvýšily mezikvartálně o 6,1 procenta.

  • Nejdražší byty
    Praha, průměrně 61 500 korun
    Brno, průměrně 46 800 korun
    Hradec Králové,  
    průměrně 37 100 korun
  • Nejlevnější byty
    Ústí nad Labem, průměrně 10 700 korun
    Ostrava, průměrně 18 400 korun

Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 58 100 korun, naopak nejlevnější byly v panelových domech s průměrnou cenou 35 900 korun. „Ovšem zatímco u panelových domů vzrostly o 5,6 procenta, u těch nových pouze o 0,9 procenta,“ doplnil ředitel oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart.

V mezičtvrtletním srovnání nejvíce stouply prodejní ceny v Českých Budějovicích (o 13,5 procenta), Hradci Králové (o 13,4 procenta) a Jihlavě (o 10,8 procenta). Ceny se zvýšily v osmi krajských městech ze čtrnácti. Naopak nejvíce klesly v Karlových Varech, a to o 6,4 procenta.

Po Praze byly nejdražší byty v Brně (46 800 korun za metr čtvereční), Hradci Králové (37 100 korun) a Středočeském kraji (35 500 korun), za který jsou údaje vypočítány jako průměr za okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ. Naopak druhým nejlevnějším krajským městem po Ústí nad Labem byla Ostrava (18 400 korun).

V Praze nabídka nestíhá poptávku

Prodaných bytů bude letos v porovnání s loňským rokem podle Deloitte méně. „Podle množství kupních smluv, které zapsal katastr nemovitostí za první tři čtvrtletí, letos bude přibližně o deset až 15 procent obchodů méně než v loňském roce,“ sdělil manažer oddělení nemovitostí Deloitte Petr Hána. Největší podíl prodejů ve třetím čtvrtletí podle něj připadl na Prahu, konkrétně 64 procent v objemu 11,3 miliardy korun.

„Na pražský trh přichází měsíčně stále méně nových bytů, než je aktuální poptávka. To je jeden ze základních faktorů, které tlačí nabídkové ceny vzhůru. Od začátku letošního roku bylo na trh v Praze dáno měsíčně v průměru 510 nových bytů, ale prodáno bylo 630 bytů. Nové nabídky nestačí uspokojovat poptávku. Tento stav trvá více než rok,“ dodal analytik portálu CenovaMapa.org František Brož.

Nejvíce bytů v září a říjnu podle Deloitte prodal Central Group (202), následovaly Finep (163), AFI Europe (127), YIT (119) a Exafin (79).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...