Po sedmi měsících se sešla tripartita, řeč byla o prorůstových opatřeních

Praha - Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů po sedmi měsících opět zahájili jednání. Na programu projednávali například opatření na podporu ekonomického růstu. Řeč tak byla o tom, jak podpořit firmy a tedy snížit i počty lidí bez práce. Odboráři tentokrát zasedání předčasně neopustili.

Plénum tripartity se naposledy sešlo v březnu kvůli vládním škrtům. Odboráři po dvou hodinách jednání opustili. Zdůvodnili to nepřipraveností kabinetu. Následné dubnové zasedání pak premiér zrušil, odbory už na ně stejně jít nechtěly. Nedávno předáci oznámili, že na tripartitu začnou zase pravidelně chodit. Budou tak prý moci lépe zveřejňovat své názory. S vládou a zaměstnavateli se mimořádně sešli už koncem září, a to kvůli návrhu rozpočtu.

Dnes se rada hospodářské a sociální dohody zaměřila na návrh vládních prorůstových opatření. „Návrh prorůstových kroků nemá s protikrizovými opatřeními příliš společného. Vnímáme ho spíš jako jakousi nápravu podnikatelského prostředí. Materiál se tváří, že růstu ekonomiky pomůže, spíš to ale vypadá tak, jako že se něco děje,“ uvedl Zavadil. 

Jednání tripartity
Zdroj: ČT24

Odborům chybí v návrzích například srovnání podmínek a pravidel zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Žádají mimo jiné také zavedení registračních pokladen. Pokud vláda podle předáka nebude víc dbát na výběr peněz, bude mít problém „pustit korunu“ do ekonomiky, aby ji nastartovala. Úsporné škrty výdajů odboráři odmítají.

Po prorůstových opatřeních volají také zaměstnavatelé. Rádi by jednali například o změně důchodového pilíře nové daňové reformy. Požadují, aby vláda jeho zavedení odložila o rok, tedy na rok 2014. Řeč byla i o podpoře firem, a tedy i snížení nezaměstnanosti. Nezaměstnaných totiž přibývá, především pak mezi čerstvými absolventy a lidmi nad padesát let.

Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO:

„My jako Česká republika jsme vynaložili obrovské prostředky na vzdělávací systém a výsledkem vzdělávacího systému je budoucí nezaměstnaný.“

Absolventů vysokých škol je přitom čím dál víc. Zatímco před deseti lety si pro diplom došlo asi dvě stě tisíc studentů, loni to už byl dvojnásobek. Počet nezaměstnaných je přitom vyšší i mezi staršími. Na úřadech práce teď evidují zhruba pětatřicet tisíc absolventů, lidí nad padesát let je necelých padesát tisíc.  

Největší problémy sehnat práci mají starší lidé v Praze, kde je největší konkurence na trhu práce. O něco líp na tom jsou jen technické profese. Starších lidí bez práce ale bude čím dál víc. Do důchodu se totiž chodí stále později.

Zaměstnavatelé kritizují situaci kolem sazeb DPH

Zaměstnavatelé na jednání tripartity vyjádřili nespokojenost s tím, že 2,5 měsíce před koncem roku stále nevědí, jak budou vypadat sazby DPH v příštím roce. Pochopení pro výtky zaměstnavatelů vyjádřil i odstupující minstr práce Jaromír Drábek (TOP 09), situaci označil za „velmi špatnou“.

Podle něj ji ale nezavinila vláda, nýbrž skupina rebelujících poslanců ODS, která ve sněmovně zabránila zvýšení sazeb DPH o procentní bod na 15 a 21 procent. Proti zvyšování daně jsou i odborové svazy.

Podle předsedy Odborového svazu Kovo Josefa Středuly se peníze na daních nevyberou, protože se řada subjektů vyhýbá povinnosti daně odvádět. Středula také poukázal na to, že mezi 80 prorůstovými opatřeními, která se na tripartitě projednávala, je uvedeno i zachování sazeb DPH na letošní úrovni 14 a 20 procent.

Odbory žádají mimořádné jednání kvůli nemocnicím

Odbory také požadují, aby se s vládou a zaměstnavateli mimořádně sešli kvůli nejasné budoucnosti nemocnic. Podle předáků není totiž ani necelé tři měsíce před koncem roku jasné, jak by měla nemocniční síť v Česku vypadat.

Nemocnicím ke konci roku vyprší smlouvy se zdravotními pojišťovnami o hrazení péče, nové přitom ještě nemají. To kritizují nejen odboráři, ale i asociace menších nemocnic, rada postižených a svaz pacientů. Zdravotnická zařízení tak podle nich nevědí, jakou péči vlastně budou v příštím roce poskytovat.

Nadto se obávají zhoršení dostupnosti péče, protože ministerstvo zdravotnictví plánuje zeštíhlení nemocniční sítě, kterou považuje za příliš rozsáhlou. Zrušit by se mohla lůžka, nemocniční oddělení i celé nemocnice.

Podle ministra Drábka se jednání o nemocnicích uskuteční – zúčastnit by se ho měl premiér, několik ministrů, odboroví předáci i šéfové zaměstnavatelských svazů. Termín zatím není znám, stanoví ho předsednictvo tripartity.

Vztahy mezi vládou a odbory jsou dlouhodobě napjaté. V září je ještě víc vyostřila roztržka mezi předákem Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Zavadilem a premiérem Petrem Nečasem (ODS). Zavadil totiž prohlásil, že Nečasova vláda je nejhorší od 50. let. Ministerský předseda se s ním odmítl setkat, dokud svá slova neodvolá. To šéf odborů nakonec udělal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.