Na jaře příštího roku by mohlo být zavedeno nové letecké spojení mezi Prahou a Šanghají. Informaci prezentoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Čínském investičním fóru. Linka je připravovaná ve spolupráci s čínským leteckým přepravcem China Eastern.
„Pevně věřím, že již na jaře příštího roku naváže na linku Hainan Airlines nový projekt českého leteckého přepravce a společnosti China Eastern novým spojením mezi Prahou a ekonomickým centrem Asie - Šanghají,“ prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Na spojení obou měst by měla jako český dopravce spolupracovat firma Travel Service. Zahájení jednání potvrdila její mluvčí Vladimíra Dufková s tím, že rozhovory jsou na samém počátku. Travel Service je největší tuzemskou leteckou společností.
Jaký bude skutečně osud linky zatím nikdo nedokáže odhadnout. Existují totiž obavy, aby to nebylo stejné jako v případě nové letecké trasy z Prahy do Pekingu, u které se počet jejich spojení od prosince bude redukovat. „Tak to nevím. Ale víme jistě, že významně stoupá počet turistů z Číny a má na tom svůj podíl i filmový průmysl. Je potřeba si uvědomit, kde je Peking a kde Šanghaj, kde je centrum průmyslu. A osobní kontatk je u byznysu vážně nutný, mnohé věci se musí dojednat až na místě, protože je to specifická oblast,“ říká vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Šanghaj je totiž v součastnosti především průmyslovým gigantem a jedním z největších námořních přístavů na světě.
Pražské letiště by se mohlo pro čínské aerolinky stát číslem dvě
Podle předsedy představenstva Českého aeroholdingu Václava Řehoře by pražské letiště do budoucna mohlo být pro čínské aerolinky druhý nejdůležitější přistávací bod v Evropě. Letiště v Paříži či Londýně jsou podle něj drahé a mají spoustu nevýhod oproti Praze, například delší přestupové časy.
Podle propočtů letiště existuje kromě Šanghaje potenciál na zavedení přímé linky z Prahy do čínských měst Kanton a Čcheng-tu. Letiště o tom nyní jedná s leteckými společnostmi. „Všechna tato tři města jsou podle nás, podle propočtů, připravena k tomu, aby měla svoji přímou linku,“ uvedl Řehoř.
Koncem listopadu plánuje premiér návštěvu Číny. Během ní projedná s čínskými nejvyššími představiteli smlouvu o strategickém partnerství. Ta bude podle něj podepsána v Praze příští rok při příležitosti návštěvy čínského prezidenta.
V Číně rovněž podepíše dohodu o zapojení České republiky do iniciativy Nová hedvábná stezka. Cílem projektu je podpora obchodu mezi Evropou a Čínou. Součástí je například vybudování nové infrastruktury včetně železničních koridorů. Podle odborníků má Hedvábná stezka snížit závislost Číny na trasách pro námořní nákladní dopravu, na kterých mají převahu evropští rejdaři.
Čínské finance ve středoevropském prostoru
Premiér ve své řeči zopakoval, že by se ČR mohla stát základnou pro vstup čínských finančních institucí na středoevropský trh. V této souvislosti uvedl, že čínské finanční instituce ICBC, China Development Bank a China Construction Bank uvažují stejně jako Bank of China o založení pobočky v ČR. Ta začne působit v ČR do konce roku a sídlit bude v pražském Florentinu.
Cílem dvoudenního Čínského investičního fóra (CIF) je rozvoj ekonomické a investiční spolupráce. Přítomno je zhruba pět set politiků a obchodníků z Číny a přes dvě stě hostů ze zemí střední a východní Evropy. V rámci jednání by mohly být oznámeny další čínské investice do tuzemských podniků. Sobotka například uvedl, že se připravuje vznik vědeckého a výzkumného centra tradiční čínské medicíny za více než 250 milionů korun. Velký balík investic byl naposledy oznámen v září, kdy byl prezident Miloš Zeman podruhé na návštěvě v Číně.
Čínské investice drží malý podíl
Ekonomická spolupráce s Čínou se v posledních měsících zintenzivňuje. Obrat vzájemného obchodu letos za prvních osm měsíců vzrostl o čtvrtinu. Čínské firmy mají podle analytiků navíc velký prostor k investicím například ve zpracovatelském průmyslu. Možností je i finanční sektor. „V oblasti bankovního sektoru sice na českém trhu působí řada bank, není jich ale dostatek na to, aby mohly být například služby pro firmy i domácnosti levnější. Expanze čínských bank do Česka by byla logická,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
V Česku je v současnosti méně čínských investic než například v Polsku a Maďarsku. Čínské investice se na všech zahraničních investicích v ČR podílejí z 0,36 procenta. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Z pohledu celkových čínských investic ve světě je ČR pro Čínu takřka pod rozlišovací úrovní, ze všech zemí jsme z pohledu počtu investic na 36. místě, s podílem 0,5 procenta,“ uvádí analýza.
Zajímavý je tak podle analytiků především trend, kterým se budou investice dále ubírat. „Jednou z priorit Číny může být jaderná energetika, neboť země projevila zájem o dostavbu jaderných elektráren, ale i v high tech průmyslu nebo v oblasti nanotechnologií,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Václav Kopecký. České firmy si každopádně ale musí podle něho ohlídat, do jaké míry budou s čínskou stranou spolupracovat a jak bude zajištěná například dělba autorských práv.
To, že Česko má zájem o spolupráci s Čínou v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoji nových technologií potvrdil na Čínském investičním fóru i vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) . Česko může podle něj nabídnout světovou výzkumnou úroveň v konkrétních oborech a zázemí velkých výzkumných infrastruktur. Za nutnou podmínku pro další rozvoj úspěšné spolupráce ale označil právě ochranu a využívání autorských a dalších ochranných práv.
„A to jak práv k dosaženým výsledkům, tak i k informacím vnášeným do společných projektů. Bez této podmínky je technologický pokrok nemyslitelný. Jsme rádi, že Čína si důležitost ochrany autorských práv uvědomuje,“ uvedl Bělobrádek. Zdůraznil, že Česku jde o férovou ochranu skutečných originálních výsledků, ne o „patentový fundamentalismus“.
Čína většinou investuje do telekomunikací, elektrotechniky a finančních služeb, v zemích visegrádské čtyřky ale směřuje čínský kapitál především do výroby automobilových součástek. Asociace vidí pro Česko velký potenciál v turistickém ruchu, kde se očekává meziroční růst počtu čínských turistů téměř o třetinu až na 300 tisíc. Rezervy jsou i v oblasti vzdělávání. Čínských studentů je v Česku pouze dvě stě, zatímco Nizozemsko hostí okolo šesti a půl tisíce studentů.
Tuzemský export do Číny za první pololetí letošního roku vykázal růst o 19 procent na 42 miliard korun. Varující je podle analýzy ale celkový objem reexportů do Číny. „Pouze přes Německo totiž do Číny vyvezeme téměř dvojnásobek toho, co je náš běžný přímý export do Číny. S rostoucími objemy obchodu se rovněž zvyšuje tlak čínských odběratelů na splatnost, jen za posledních pět let se posunula průměrná doba inkasa pohledávek vůči čínským odběratelům ze 71 na 90 dní,“ upozorňuje zpráva.
