Berlín/Atény - Řecká vláda navrhuje zavést mimořádnou daň pro 500 nejbohatších řeckých rodin. Napsal to dnes německý bulvární list Bild s odvoláním na nový seznam reforem, které se Atény chystají předložit euroskupině, tedy ministrům financí zemí eurozóny.
Mimořádná daň je jedním z opatření, které mají vládě pomoci uvolnit slíbené peníze ze záchranného úvěru. Zdroj z vlády dnes řekl, že Atény dnes uhradily splatný dluh 200 milionů eur.
Seznam reforem řeckého ministerstva financí podle Bildu zahrnuje zvýšení daně pro zaměstnance s platem přes 30 000 eur (820 000 Kč) ročně nebo zvýšení daně z luxusu na položky, jako jsou drahá auta. Atény také navrhují zavedení daně na luxusní dovolené na oblíbených ostrovech a sjednocení současných tří sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Výši sazeb nových daní však Bild neuvedl.
Řecko již několik týdnů jedná se svými zahraničními věřiteli o reformách, které mají zemi uvolnit zbývající peníze ze záchranného úvěru. Hlavními věřiteli je Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Jednání ale zatím nevykazují výraznější pokrok a bez dohody Řecku hrozí státní bankrot.
Kvůli zlepšení výběru daní Atény podle Bildu rovněž plánují, že nařídí platit nákupy nad 70 eur (téměř 2000 Kč) jen debetní kartou, aby o těchto transakcích byl vždy záznam.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Pokud se dohodu o reformách nepodaří dokončit tento měsíc, hrozí Řecku už v červnu platební neschopnost.
„Diskuse o opatřeních mezi námi a řeckými úřady pokračují,“ připomněl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Úřad premiéra Alexise Tsiprase nicméně hovoří o „vážných neshodách a rozporech mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií“, které „vytvářejí překážky pro jednání“. Atény podle serveru deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit z požadavků na další snížení důchodů a uvolnění pracovního trhu, Evropská komise zase klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů a zmírnění „tvrdých reforem“ v oblasti důchodů a zaměstnávání. Řecká vláda tak přenáší odpovědnost za rýsující se slepou uličku na věřitele.
Podle agentury AFP řecký parlament včera také schválil zákon, na jehož základě se bude moci vrátit do zaměstnání na 4000 státních zaměstnanců propuštěných v rámci úspor. Práci dostane i 6000 uchazečů o státní službu, jejichž přijímací řízení bylo předtím zmrazeno. Krok, který je v rozporu s požadavky mezinárodních věřitelů, schválilo 157 poslanců vládnoucí levicové formace SYRIZA a jejich koaličních partnerů ze strany Nezávislí Řekové. „Návrh zákona je vzdálen neoliberálním logikám. Je to první náznak reformy sociálního charakteru,“
pochvaloval si náměstek ministra pro reformu státní správy Jorgos Katrugalos. Celkem řecká vláda plánuje ještě letos vrátit do státních funkcí 11 až 15 tisíc osob.
Politický sekretariát SYRIZY podle listu To Vima ve svém prohlášení zdůraznil, že vláda, jež získala mandát lidu v lednových volbách, neustoupí od svého odmítavého postoje vůči požadovaným úsporným opatřením ze strany věřitelů. V dokumentu se dále tvrdí, že většina řeckých občanů nezávisle na sympatiích k politickým stranám současnou vládu podporuje.
Tato nejistota podle eurokomisaře pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici už od loňského podzimu velmi negativně ovlivňuje veřejné finance Řecka, výrazně klesly i příjmy do státní kasy. Deficit státního rozpočtu tak loni činil 3,5 procenta HDP, letos jej komise odhaduje na 2,1 procenta a napřesrok na 2,2 procenta. Poměr dluhu k HDP by měl letos dosáhnout 180,2 procenta HDP, za rok už by měl klesnout na 173,5 procenta.
Zdroj z řecké vlády dnes také agentuře Reuters řekl, že Atény již odeslaly 200 milionů eur, což byl splatný úrok z úvěru, který zemi poskytl MMF. Splacení této částky, připadající na dnešek, se očekávalo a pro Řecko nepředstavovalo žádný větší problém. Potíže by ale země mohla mít se splátkou 750 milionů eur, která připadá na 12. května, tedy na příští úterý.
Řecká vláda se potýká s akutním nedostatkem finanční hotovosti a kvůli zajištění peněz na tyto splátky a také na květnovou výplatu mezd a důchodů vláda nařídila státním institucím a podnikům, aby převedly veškerou svou volnou hotovost na centrální banku.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt. Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur právě do zhodnocení nových reformních plánů.
Dobrá zpráva nicméně je, že míra nezaměstnanosti v Řecku v únoru opět mírně klesla na 25,4 procenta a dostala se tak na nejnižší úroveň od července 2012, kdy činila 25,3. V lednu podle zpřesněných údajů činila 25,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT.
Nezaměstnanost v Řecku v září 2013 stoupla na rekordních 27,9 procenta, od té doby se ale díky stabilizaci ekonomiky mírně snižuje. Stále však zůstává více než dvojnásobná v porovnání s průměrem eurozóny, který činil v únoru 11,3 procenta. Nezaměstnanost v Řecku tak patří mezi nejvyšší v Evropě.
Řecká ekonomika loni vzrostla o 0,7 procenta a vykázala první růst od roku 2008. Letošní rok ale zřejmě bude horší. Evropská komise totiž v úterý výrazně snížila odhad ekonomického růstu pro Řecko na letošní rok na 0,5 procenta z předchozích 2,5 procenta.
Analytici upozorňují, že bude trvat dlouho, než se nezaměstnanost v Řecku výrazněji sníží. Pro vytvoření zhruba 50 tisíc pracovních míst ročně je podle nich třeba, aby se tempo růstu pohybovalo v rozmezí tří až pěti procent. Bude tak trvat mnoho let, než se podaří najít práci pro milion nezaměstnaných, kteří se po propuknutí dluhové krize ocitli bez práce.
