OP Prostějov se blíží bankrotu

Prostějov – Největší výrobce oděvů v Česku OP Prostějov se přiblížil vyhlášení insolvence. Věřitelské banky, kterým firma dluží 1,2 miliardy korun, neudělily souhlas s předinsolvenčním moratoriem, které by podnik až na čtyři měsíce ochránilo před věřiteli. Na schválení moratoria byl potřeba souhlas alespoň dvou bank, dvě ze tří ale odmítly. Pro moratorium byla pouze Česká spořitelna, která od začátku vyjadřuje ochotu k dohodě. Vedení firmy přesto stále doufá, že po restrukturalizaci výrobu zachová.

„Fakt, že firma skončí v insolvenci, situaci malinko komplikuje, ale stále jsme přesvědčeni, že cesta k zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálná. Je důležité, že největší věřitel Česká spořitelna tuto restrukturalizaci podporuje,“ řekl generální ředitel OP Prostějov Jiří Tuvora.

Podle informací ČTK chce vedení společnosti požádat soud o vstup do insolvence v průběhu příštího týdne. České televizi tuto informaci potvrdila i předsedkyně podnikového výboru odborového svazu firmy Helena Vyroubalová. „V pátek 15. by k tomu měly banky dát nějaké stanovisko,“ dodala Vyroubalová.

Kromě úvěrů v bankách dluží podnik asi sto milionů korun po splatnosti svým dodavatelům. S mnoha z nich se firma už dohodla na splátkových kalendářích. Podnik loni podle předběžných odhadů hospodařil se 400milionovou ztrátou a jeho tržby činily 1,3 miliardy korun.

Podnik přišel s řadou úsporných opatření

V rámci úsporných opatření by měl letos zavřít téměř dvacet ze svých 84 obchodů. Další úspory má přinést také omezení pracovní doby. Od příštího týdne budou pracovníci prostějovského podniku pracovat jen čtyři dny v týdnu za šedesát procent mzdy. Vedení podniku se na tom dohodlo s odbory. „Pro tuto dobu byla schválena dvouměsíční lhůta, v případě, že se v té době zakázky zvýší, nastane normální pracovní režim,“ dodala Vyroubalová.

Navzdory tíživé finanční situaci se zatím podnik, který zaměstnává přibližně 1500 lidí, nechystá k masivnímu propouštění. Postupnému snižování počtu zaměstnanců - zejména v technických a hospodářských profesích - se ale podle slov Vyroubalové v průběhu několika příštích měsíců nevyhne.

Za nynější situaci firmy nevidí odboráři chyby managementu, ale jednoznačně nepříznivou hospodářskou situaci. „Jsme firmou, která z větší části vyrábí do zahraničí a tak, jak hospodářská krize postihla nás, tak se samozřejmě omezily i zakázky v zahraničí a nám se tím z velké části snížily kapacity,“ dodala Helena Vyroubalová. V případě, že se počet zahraničních zakázek zvýší, bude je podle ní podnik moci bez problémů uspokojit.

Z historie OP Prostějov:

Společnost Oděvní průmysl Prostějov vznikla po znárodnění textilní výroby na Prostějovsku po druhé světové válce. Nově vzniklý konfekční výrobce zajišťoval až 80 procent veškeré oděvní výroby v Československu a byl také významným exportérem.

Roku 1991 se společnost přeměnila ze státního podniku na akciovou společnost a o rok později byla privatizována jejím managementem. Privatizace byla dokončena prodejem zbylých akcií v druhé vlně kupónové privatizace v roce 1994. Společnost Oděvní průmysl byla ovládnuta Oděvním podnikem s. r. o. založeným bývalým managementem, který se v roce 1998 přeměnil na akciovou společnost Oděvní podnik.

Hlavním akcionářem je s 46 procenty akcií předseda dozorčí rady (předtím dlouholetý předseda představenstva) a generální ředitel společnosti František Tuhý, druhým největším akcionářem je Casual Friday, a. s. s 27 procenty, jejímž majitelem je Roman Hanus.

V současné době je OP Prostějov největší českou oděvní firmou podle výše tržeb, a patří k nejvýznamnějším evropských producentům pánské a dámské konfekce. Zaměřuje se na pánskou a dámskou konfekci (značky Bernhardt, La Boutique de Claudette), džínové výrobky pod značkou William & Delvin a Freeway. Své výrobky prodává prostřednictvím vlastní prodejní sítě, převážně v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku a Rakousku. K zákazníkům se řadí i firmy a instituce, OP obléká například i české olympioniky.

Předloni podnik vykázal rekordní ztrátu 1,085 miliardy korun po čistém zisku 13,7 milionu korun v roce 2007. Tržby společnosti v roce 2008 meziročně klesly o zhruba 550 milionů korun na 1,94 miliardy. Loni firma podle předběžných odhadů, snížila ztrátu na 400 milionů korun a vykázala tržby 1,3 miliardy korun.  

V posledních letech oznámila firma ukončení výroby v závodech v Olomouci, Uherském Hradišti, Ostravě, Lošticích na Šumpersku, v Konici a Brodku na Prostějovsku a v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku.

OP Prostějov
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 17 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 22 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.